Road trip po národních parcích USA: Treking, itinerář, zkušenosti

Pro milovníky trekingu a obdivovatele přírody je jaro asi nejvhodnějším obdobím, kdy se vydat se na americký středozápad. Teploty se pohybují v přijatelných hodnotách, národní parky nejsou ještě zaplaveny davy návštěvníků, ceny nejsou na maximu letní turistické sezóny, většinou se bez potíží ubytujete a zaparkujete. Pak můžete vyrazit na některý z krásných treků, kde budete obdivovat dosud horkem nespálenou a rozkvetlou přírodu.

Road trip po středozápadu USA: Treking v národních parcích, itinerář, zkušenosti

Jako všechno i návštěva v jarním mimosezónním období (v našem případě duben, květen 2017) může mít některé nevýhody. Například některé horské silnice a průjezdy mohou být ještě stále uzavřené (z důvodu dosud ležícího sněhu ve vyšších polohách), jinde mohou probíhat rekonstrukce a příprava na letní hlavní sezónu. Překvapit mohou nečekané objížďky a uzavírky, stejně tak noční teploty pod nulou ve vyšších polohách.

Národní parky USA a jejich turistická infrastruktura

Američané si své přírody cení, chrání ji, zároveň ale umožňují návštěvníkům vychutnat si krásu přírody na maximum. K tomu dopomáhá naprosto dokonalá a fungující turistická infrastruktura všech národních parků, ale i státních parků, rezervací apod.

Do většiny parků (výjimkou je např. Mojave či Death Valley) je třeba mít platnou vstupenku. Tu, anebo hojně využívaný a doporučovaný Annual Pass, zakoupíte u pokladny při vstupu do parku. Pokladna bývá se závorou na silnici někdy i mnoho kilometrů od centra parku.

Zároveň se vstupenkou dostanete zdarma mapy parku, turistické brožury se všemi potřebnými informacemi. Samozřejmě v angličtině.

Infrastrukturu parků tvoří sítě turistických tras, návštěvnická centra, muzea, parkoviště, kempy, ubytovací kapacity, WC, sprchy, prádelny, obchody, sítě kyvadlových autobusů (shuttle bus) a veškeré služby pro turisty, které Vás jen napadnou. K dispozici jsou pítka a kohouty s pitnou vodou zdarma.

Vše je perfektně a srozumitelně označeno, organizováno, aby každý porozuměl. V případě potřeby Vám pomohou zaměstnanci parků – rangeři.

Mapa road tripu po středozápadu USA

Road trip po středozápadu USA

Náš road trip obytným vozem na přelomu dubna a května 2017 trval 24 dní a najeli jsme na něm 6 100 km dle následujícího itineráře: Los Angeles – Mojave Desert – Grand Canyon – Lake Powell – Monument Valley – Arches – Dead Horse Point – Capitol Reef – Staircase Escalante – Bryce Canyon – Zion Canyon – Las Vegas – Hoover Dam – Death Valley – Ancient Bristlecone Pine Forest – Yosemite – Kings Canyon – Sequoia – San Francisco – Los Angeles.

Na zmíněném road tripu jsme viděli a navštívili spoustu turisticky zajímavých míst a atrakcí. Já se zaměřuji na cíle, které považuji za stěžejní, s podrobnějším popisem treků, které jsme osobně absolvovali.

Mohavská poušť | © Reny Turnová

Mohavská poušť

Z Los Angeles do Mohavské pouště dorazíte asi za 5 hodin.

Mojave Desert je obrovská, neobydlená, liduprázdná a neplatí se zde žádné vstupné.

Někoho možná překvapí, že bych ji popsala jako nádhernou rozkvetlou botanickou zahradu. Na jaře tomu tak doopravdy je. Kaktusy všech druhů a tvarů kvetou zářícími květy, žluté keře pouštních růží voní na dálku, rozmanitost a množství všudypřítomných pouštních květin, které právě v tomto období vykvétají, je nepřeberná. To vše doplněné zpěvem ptáků, pozorovat lze chipmanky, zajíce, spoustu hmyzu, ještěrek atd.

Můžete se tu toulat, jezdit off roadem, trekovat mezi skalami, kaňony, dunami a téměř všude volně tábořit. A skoro nikoho nepotkat.

Kelso Dunes jsou největší písečné duny Mohavské pouště, nejvyšší měří 200 m. Silnice Kelbaker Road vede až na parkoviště nedaleko, odtud vede asi 5 km dlouhý trail až na jejich hřebeny. Vyrazit je nejlépe ráno nebo večer. Samozřejmě kvůli přes den panujícímu vedru, ale také proto, že zažít východ či západ slunce na vrcholku písečných dun je skutečná nádhera. Duny se zdají být blízko, ale jsou opravdu vysoké a chůze v písku je poněkud obtížná. Počítejte, že na vrchol budete šplhat déle, než se při pohledu od parkoviště jeví.

Mohavská poušť se mi zdá být trochu opomíjená. Právě proto bych chtěla zdůraznit, jak nás její krása a jarní příroda překvapily. Na její návštěvu bych si příště určitě vyhradila vice než 1,5 dne.

Grand Canyon | © Reny Turnová

Grand Canyon – South Rim

Vyjádřit slovy pocit, který se Vás zmocní, když stanete na jeho okraji, snad ani nelze. Ten pohled vhání slzy do očí a nelze než říct, že Grand Canyon skutečně nemá na světě obdoby.
To vše doplněné naprosto dokonalou turistickou infrastrukturou a vším, co k ní patří.

Rim Trail je nejznámější, nejnavštěvovanější a nejpohodlnější stezka vedoucí po jižním okraji kaňonu, spojující bezpočet nádherných vyhlídkových míst. Vyrazit na ni mohou všichni včetně méně zdatných, vozíčkářů, rodičů s dětmi, kočárky apod. Jít po ní a obdivovat Grand Canyon lze snad celý den.

Doporučuji využít síť shuttle busů (zdarma v ceně vstupenky do NP), která má tři okruhy a spojuje vzdálenější místa a vyhlídky, odkud uvidíte Grand Canyon z jiné perspektivy. Nastupovat a vystupovat lze libovolně, jezdí se od rána do večera, vše je perfektně organizováno pracovníky parku.

Turističtí nadšenci, kteří se stejně jako my nesmíří s chozením „pouze“ po okraji vší té nádhery, si mohou vybrat některý z mnoha dalších slavných trailů, z nichž několik vede až na dno slavného kaňonu.

Tím údajně nejkrásnějším je South Kaibab Trail. Cesta z horního okraje na dno kaňonu měří asi 12 km, překonat však musíte 1500 výškových metrů!!! Zde je na místě uvést, že absolvovat tento trek v jednom dni (na dno a zpět) se všeobecně nedoporučuje. Pokud, tak v jednom dni sestup, dole přenocovat (jsou zde základní kempy) a další den výstup. Nést si musíte zásoby vody, jídlo, kempingové vybavení. Čím hlouběji do kaňonu sestupujete, tím teplota stoupá. V létě dosahuje i 50 °C. Hrozí nebezpečí dehydratace a přehřátí. Jsou samozřejmě nadšenci, kteří zvládnou cestu tam i zpět v jednom dni, ale dochází zde i k tragédiím. Ke Grand Canyou je třeba mít respekt a nepřecenit své schopnosti. Dolů se jde dobře, ale výstup zpět je velmi náročný.

South Kaibab Trail je skutečně nádherný trek, místy klesá prudce, jinde je cesta pozvolnější. Stezka je dostatečně široká i pro karavany mul. Výhledy a perspektivy, které nabízí, jsou jiné než z okraje kaňonu a mění se tak, jak sestupujete níž a níž. Žádné bufety, vodu apod. tu nenajdete, budky s WC občas ano. Na tomto treku, zejména v horní části se pohybuje i mimo hlavní sezónu hodně hikerů, stejně tak, jako kdekoli jinde na Grand Canyonu. Přesto určitě stojí za to alespoň část kaňonu sestoupit a vychutnat si nevšední zážitek.

Monument Valley | © Reny Turnová

Monument Valley

Tak jako je Grand Canyon GRAND, Monument Valley je MONUMENTÁLNÍ.

Nachází se v Utahu na území indiánského kmene Navajů, což v praxi znamená, že stejně tak jako při návštěvě jiné turistické zajímavosti v indiánských rezervacích (např. Antelope Canyon, Hawasu Fall aj.) ani zde NELZE využít permanentku na vstup do amerických národních parků – Annual Pass America The Beautiful. Navajové mají vlastní pravidla, právní předpisy, ceny (leckdy dost vysoké), vstupenky a tak to prostě je. Zde činila cena za vůz a posádku 20 $ (480,98 Kč).

Údolí Monumentů je nádherná rudá pouštní krajina v Navajské národní rezervaci s tyčícími se pískovcovými skalními pilíři, z nichž nejvyšší dosahují výšky 300 m. Známá je z mnoha filmů, westernů, fototapet apod. Přesto v reálu překvapí, působí doslova jako z Marsu.

Projet se přímo mezi majestátními skalními útvary se lze vlastním nebo najatým autem. S obytným vozem se na několik desítek kilometrů dlouhý scénický okruh po prašné nezpevněné cestě nesmí.

My jsme vyrazili pěšky po 6 km dlouhé Wildcat Trail. Pohodlná cesta vede krásnou romantickou pouštní krajinou (na jaře nádherně kvetoucí, jak jinak), je nenáročná, rovinatá, kličkuje a obtáčí se kolem několika skalních bloků. Kouzlo tohoto místa a treku umocnilo i to, že jsme za celou dobu potkali jen tři podobné „pěší“ nadšence, jako jsme my. Nejspíš proto, že kam může, dojede průměrný Američan autem. Zato jsme narazili na krásného mladého chřestýše, což byl pro nás úžasný zážitek.

Národní park Arches | © Reny Turnová

Národní park Arches

Národní park Arches v Utahu, není svou rozlohou tak velký, jako jiné americké parky. Přesto se v jeho skalní krajině nachází nejvíce skalních oblouků na světě, víc než 2 000.

Park je hojně navštěvován turisty, ostatně celá oblast s nedalekým městem Moab, je vyhledávána milovníky off roadu a outdooru. Není odsud daleko do NP Canyonlands a Státního parku Dead Horse Point. Přívětivé město Moab překypuje nabídkou ubytování, kempů, restaurací a outdoorových aktivit všeho druhu.

Nejslavnějším skalním obloukem parku, je bezpochyby Delicate Arch, vede k němu asi 5 km dlouhý stejnojmenný trail, po němž lze dojít až přímo ke jmenovanému oblouku. Druhá, krátká stezka na Upper Delicate Arch Viewpoint nás bohužel zklamala, neboť poskytuje výhled na Delicate arch z takové dálky, že ani nestojí za to sem jít.

Silnice vede až do vzdálenější části parku, kde je kemp. Právě zde nás nejvíce nadchl Devils Garden Trail. Během tohoto treku lze obdivovat mnoho skalních oblouků a útvarů, z nichž za zmínku stojí určitě Landscape Arch. Od něj začíná být stezka obtížnější, ale výhledy na červené skalní útvary a okolní krajinu o to nádhernější a jak je obvyklé, čím déle a dále jdete, tím méně lidí potkáváte.

Národní park Bryce Canyon | © Reny Turnová

Bryce Canyon

Bryce Canyon není příliš rozsáhlý a najdete ho v nadmořské výšce asi 2 600 m. I v květnu zde místy ležely zbytky sněhu a v brzkém ránu nás při jasné slunečné obloze překvapila teplota -7 °C.

Přesto jeho návštěva rozhodně stojí za to. Je to jedna z nejfotogeničtějších krajin, jaké jsme během své cesty viděli.

Rudobílými vápencovými skalními věžemi a věžičkami, zvanými hoodoos, které toto místo charakterizují, je kaňon doslova prošpikován. Na tuto nádhernou a bizarní krajinu lze shlížet z vyhlídkové trasy Rim Trail na jeho horním okraji, podobně jako v Grand Canyonu. I zde jezdí bezplatný shuttle bus spojující výhledová místa.

Byla by škoda ochudit se o podhled zblízka z některého z trailů, vedoucích přímo mezi věžemi do kaňonu. My jsme vyrazili brzy po ránu po stezce Navajo Loop Trail (loop znamená smyčka a stezka, tak skutečně místy vypadá). Navazují na ni další stezky, jako Queens Garden Trail, či Peekaboo loop. Je jedno, kterou z nich se vydáte, nejsou příliš obtížné a všude čekají nádherné výhledy a scenerie. Po ránu jsme byli v kaňonu opět sami, později na stezkách přibývá turistů.

Národní park Zion | © Reny Turnová

Národní park Zion

Zion se od ostatních liší tím, že se jako turista nepohybujete na jeho horním okraji a neshlížíte do kaňonu dolů (jako v Bryce či Grand Canyonu), ale naopak příjezdová silnice (mýtné) Vás dovede na dno kaňonu. Zde je třeba ponechat auto na odstavném parkovišti.

Dále po scénické silnici vedoucí kaňonem musí turisté využít bezplatné ekologické shuttle busy. Ty mají cestou několik zastávek, od nichž můžete vyrážet na různé treky.

Od nejjednodušších sledujících úbočí nebo dno kaňonu, přes treky vedoucí přímo řekou a vodou (trail Narrows) až po slavný Angels Landing Trail (4 km). Ten umožní nejstatečnějším shlédnout i do tohoto kaňonu shora.

Nejstatečnějším proto, že je to skutečně extrémní hike vedoucí ze dna kaňonu až na okraj skály vysoké asi 450 metrů. Stezka vede po skalních římsách, je třeba traverzovat po úžinách a šíjích s jistícími řetězy. Došlo tu k několika fatálním nehodám a neustále se vedou diskuze o její přístupnosti široké veřejnosti. Před tím, než se sem někdo vydá, doporučuji shlédnout na internetu fotografie či video. Toto rozhodně není trek pro každého, o dětech nemluvě, přesto sem míří davy turistů. Pokud netrpíte závratěmi (jako já) a absolvujete ji, čeká na vás samozřejmě famózní a jedinečný výhled na celé údolí parku Zion.

Národní park Death Valley | © Reny Turnová

Národní park Death Valley

Nejsušší, nejteplejší a nejnižší místo USA, to je Údolí smrti.

Přesto má tato rozsáhlá, pustá a nehostinná pouštní vyprahlá krajina co nabídnout. Už samotné nekonečné silnice vedoucí údolím a solnými pánvemi jsou fascinující.

Zastavte se u Zabriskie point a krásným výhledem na okolní skalní formace a krajinu, obzvlášť v ranním a večerním světle.

Badwater Basin je vyprahlá solná pánev ležící 86m pod hladinou moře. V létě zde naměřená rekordní teplota dosáhla 56,7 °C.

Death Valley stejně jako další americké pouště, není pokryté pískem, spíš štěrkem a kameny a skalami. Několik míst s písečnými dunami se zde ale nachází.

My jsme vyrazili ještě před východem slunce na nejznámější Mesquite Flat Dunes u Hwy 190. Duny obecně dost klamou, během bosého treku, obdivování a fotografování jsme byli sami překvapeni, jak daleko jsme od parkoviště došli.

Pozorovat východ slunce z vrcholu dun, všechnu tu hru světel a stínů ve větrem zvlněném písku, se stopami pouštní zvěře, patřilo bezesporu k nejsilnějším zážitkům z Death Valley.

Ancient Bristlecone Pine Forest | © Reny Turnová

Ancient Bristlecone Pine Forest

Nepříliš známý a navštěvovaný park ležící v nadmořské výšce okolo 3 000 metrů na východ od pohoří Sierra Nevada.

Unikátní je tím, že zde na hřebeni hor rostou nejstarší žijící organismy na světě – borovice dlouhověké. Nejstarší z nich se jmenuje Methuselah a je mu úctyhodných 4 800 let.

Některé stromy jsou odumřelé, jiné stále žijí, všechny připomínají mohutné bonsaje. Milovníci přírody by tento park určitě neměli vynechat. I široký výhled na pohoří Sierra Nevada s nejvyšší horou USA (kromě Aljašky) – Mount Whitney měřící 4421 m, určitě stojí za to.

Národní park Yosemite Valley | © Reny Turnová

Národní park Yosemite Valley

Yosemitský park s krásnou přírodou, vodopády a legendárními horolezeckými stěnami jako EL Capitan nebo Half Dome je rájem turistů, hikerů a horolezců. Je rozsáhlý a určitě by zde bylo možné trekovat spoustu dní. Jeho nejnavštěvovanějším centrem je Yosemistské údolí.

Yosemite je park přenádherný, jeho nevýhodou však je blízkost kalifornského pobřeží s velkými městy a dostupnost z rozsáhlých obydlených aglomerací.

I ve všední dny vedlejší sezóny, kterou jaro je, zde byla spousta turistů, návštěvníků, aut, všude probíhaly přípravy na hlavní sezónu, opravy a rekonstrukce. Ocenila bych tu podobné řešení, jako v NP Zion, kde turisté musí odstavit auta a využít parkové shuttle busy. Yosemitskému údolí by to určitě ulevilo a pohodě návštěvníků přispělo. Upřímně… situaci v hlavní letní sezóně si nedovedu a snad ani nechci představit.

Právě jaro je díky tajícímu sněhu na hřebenech hor obdobím, kdy se Yosemitské vodopády předvádí v celé své možné kráse. Vyfotografovat tak nejvyšší dvoustupňový 739 m vysoký Yosemitský vodopád, ke kterému vede několik krátkých stezek od hlavní silnice v údolí, jinak než z dálky, nebylo možné. Přišla bych v té všudypřítomné sprše o aparát. Slovem – nádhera!

Mirror Lake trail je nenáročný asi 6 km dlouhý trek údolím k stejnojmennému jezeru s výhledem na stěnu Half Dome. Příjemná cesta vede lesem a podél řeky, je vhodná i pro handicapované, kteří na ni mohou svým autem.

Krátkou stezkou lesem na opačném konci údolí lze dojít až pod horolezeckou Mekku – stěnu El Capitan. Stěna je takřka kolmá, 900 m vysoká, horolezci na ní vypadají jako mravenečci, z pohledu na ni bolí za krkem, a dostat ji do hledáčku fotoaparátu nelze. Klobouk dolů před Čechem Adamem Ondrou, který její nejtěžší trasu vloni zdolal ve světovém rekordu za 8 dní!

Asi nejkrásnější a nejznámější pohled na Yosemitské údolí je z vyhlídky Tunnel View, ležící u tunelu na příjezdové silnici č. 41. Je tu parkoviště a vyhlídková terasa s desítkami fotografů v řadě. Výhled odsud je kýčovitě nádherný v každém ročním období.

Národní park Sequoia | © Reny Turnová

Národní park Sequoia

Všichni jsme o nich slyšeli a víme, o co jde. Ale vidět tyhle velikány mezi stromy na vlastní oči, vyrazí dech.

Jsou vysoké až 100 metrů, staré téměř 3 000 let, mohutné tak, že v jejich dutinách byste mohli spokojeně bydlet a k obejmutí největších z nich byste si museli pozvat 20 kamarádů, chytit se za ruce a vytvořit kruh. Sekvojovce jsou opravdoví obři.

Rostou pouze na hřebenech pohoří Sierra Nevada v národních parcích Kings CanyonSequoia. Oba parky od sebe nejsou příliš vzdálené, většina nejnavštěvovanějších stezek a treků vedoucích skrze Giant Forest není nijak náročná ani dlouhá. Největší strom světa General Sherman najdete v parku Sequoia, velmi příjemný je nedlouhý okruh Big Tree Trail, obkružující horskou louku lemovanou obřími sekvojemi.

Druhý největší strom v pořadí General Grant roste v Kings Canyonu. Silnice vede napříč oběma parky a důležitá místa jsou, jak je v USA zvykem, perfektně označena a tak lze vše bez potíží najít.

Několik postřehů a zajímavostí na závěr

  • Většina amerických parků neprodává nápoje v PET lahvích, kvůli ochraně přírody.
  • V parcích na území indiánů nelze využít kartu Annual Pass.
  • V Death Valley stojí benzín asi o 2 $ (48,10 Kč) na galon víc, než jinde.
  • V Utahu mimo velkých měst, hlavně pak na území indiánů, nenajdete Walmart, McDonald’s a jiné zcela běžné řetězce.
  • Na utažském venkově takřka nelze sehnat alkohol. Pokud ano, tak v zastrčeném Liquer Shopu, za silnou mříží, a cena lahve stolního vína byla tak vysoká, že jsme si nechali zajít chuť. Bary zde jsou, ale běžné obchody alkohol vůbec nenabízí, i ve velikém marketu mi řekli, že alkohol nevedou. Maximálně pivo, ale většinou nějaké ovocné.
  • V nevadském Las Vegas si to vynahradíte, na alkohol a opilce narazíte na každém rohu.
  • Silnice k městečku duchů Bodie se v zimě neudržuje, ještě v květnu na ní ležel sníh a byla tedy uzavřená.
  • Ze stejného důvodu byly na jaře zavřené i přejezdy přes pohoří Sierra Nevada včetně slavného Tioga Pass. Z naší původně plánované cesty dlouhé pár desítek kilometrů z Death Valley do Yosemite se tak stala celodenní objížďka v délce 400 km!

Autorkou článku je Renata Tunová. Její další skvělé fotografie z cest nejen po USA najdete je na Instagramu RenyTunova.

Diskuze k článku (2 komentáře)

Ahoj, prodám Annual pass platný do července 2018 za 900,-. Vyplněno jen jedno jméno. Možnost předání v Praze, Kolíně nebo zaslání poštou.

Odpovědět
Kamila (1)
22.7.2017
17:59

@Eva: Ahojky Evi, mám zájem o tvůj Annual pass. Je stále k mání?! Děkuji za odpověď!

Odpovědět

Přispějte svým dotazem nebo osobní zkušeností

Než se na něco zeptáš, přečti si prosím článek a předchozí komentáře. Všechny nové příspěvky osobně kontroluji, reklamu, spam a sprosťárny hned mažu.