Historické fotografie 55 amerických měst

Ještě před pár stoletími se San Francisco jmenovalo Yerba Buena, Los Angeles bylo Porciúncula a Philadelphii se říkalo Shackamaxon. Ke vzniku názvů amerických měst se často vážou zajímavé historky. Nebýt chyby překladatele, Buffalo se dnes jmenuje zcela jinak. Cleveland vznikl, když místní noviny zkrátily původní jméno, aby se vešlo na stránku. A o jménu Portland rozhodly tři hody mincí.

Historické fotografie 55 amerických měst

Víte, co mají společného indiáni s železnicí? Stojí za vznikem mnoha měst.

V 18. a 19. století patřila valná část území dnešních Spojených států Španělsku, Francii a Anglii, přičemž v celé zemi žilo kolem 560 indiánských kmenů. Mezi evropskými kolonizátory a původními obyvateli často zuřily indiánské války. Jedni vytlačovali druhé z jejich území a druzí pořádali nájezdy na osady s civilisty.

Armády kolonizátorů stavěly pevnosti, ve kterých se soustředili kromě armády běžní lidé. Pevnosti se rozrůstaly a když přišlo období míru, proměňovala se v klasická města. A pak přišla šedesátá léta 19. století.

Jak se původně jmenovala města v USA

Jedna zlatá horečka střídala druhou a 6. září 1869 byla zprovozněna první transkontinentální železnice z města Omaha do oblasti Sanfranciského zálivu. Zastávky se stavěly u prosperujících farem, významných osad a dolů.

To do daného místa lákalo nové obyvatele. Jejich počet rychle rostl, až bylo založeno nové město. O jménu často rozhodovala právě železniční společnost.

Jak vznikala jména měst v Americe

Historická fotka města Atlanta | © Knihovna Kongresu USA

← Nádraží v Atlantě v roce 1864, autor George N. Barnard (1819-1902).
→ Město Atlanta někdy v letech 1861-1865, autor neznámý.

Atlanta — Terminus

Atlanta za vznik vděčí železnici. Po roce 1836 bylo rozhodnuto o stavbě železnice spojující nejstarší město v Georgii Savannah se středozápadem.

Po první fázi výstavby trať začínala ve městě Chattanooga a končila nedaleko řeky Chattahoochee, kde se později měla napojit na železnici do Savannah.

Zhruba rok po dokončení se na konci trati začali usídlovat první obyvatelé. Místo získalo název Terminus, anglicky „konečná stanice“. V roce 1842 zde žilo jen 30 obyvatel, počet však rychle narůstal. Občané města schválili změnu názvu 29. prosince 1847 na návrh strojvůdce společnosti Georgia Raiload and Banking Company. Prvotní zamýšlený název Atlantica-Pacifica byl moc dlouhý a neprošel hlasováním, kratší Atlanta již ano.

Historická fotka města Austin | © Knihovna Kongresu USA

Pohled z texaského Capitolu na západní Austin. Fotografii pořídil Charles B. Wheelock někdy mezi lety 1887 a 1894.

Austin — Waterloo

První dochovaná zmínka o Austinu sahá do 30. let 19. století, kdy skupina angloamerických osadníků dorazila do Texasu. V roce 1837 založili na břehu řeky Colorado River osadu Waterloo.

Texaský kongres v roce 1839 povýšil Waterloo na město a záhy ho přejmenoval na Austin na počest Stephena F. Austina, který uzavřel s místními indiánskými kmeny dohodu vymezující hranice.

Po dlouhých tahanicích se Austin stal 19. února 1846 hlavním městem Texasu. Obyvatelé se tehdy počítali v pouhých stovkách, hranici 10 000 občanů Austin pokořil až krátce před rokem 1880.

Historická fotka města Birmingham | © Knihovna Kongresu USA

Birmingham v Alabamě kolem roku 1885, autorem je Wellge Norris & Co.

Birmingham — Elyton / Ely’s Town

Birmingham je s 212 tisíci obyvateli nejlidnatější město Alabamy. Jeho dějiny se píší od 20. prosince 1820, kdy bylo v místech dnešního průsečíku ulic Cotton Avenue a 7th Street Southwest založeno město Elyton. Dar 160 akrů půdy od federální vlády pomohl vyjednat agent s pozemky William Ely z Connecticutu, na jehož počest bylo město pojmenováno.

Mezi léty 1821 a 1871 sloužil Elyton jako okresní město Jefferson County. Elyton pohltil roku 1911 tehdy masivně se rozvíjející Birmingham, jenž těžil z nízkých cen komerčních nemovitostí.

Historická fotka města Boston | © Knihovna Kongresu USA

↑ Vstup do metra na bostonské ulici Park Street kolem roku 1905, autorem fotky je Rotograph Company z New Yorku.
↓ Náměstí Copley Square v Bostonu přibližně ve stejném roce, fotka vznikla zásluhou newyorské společnosti Rotograph Company.

Boston — Trimountaine

První evropští osadníci dorazili na území dnešního státu Massachusetts kolem roku 1630. První osadu pojmenovali Trimountaine, odkazujíc tak na trojici hor v okolí. Jméno záhy změnili na Boston po stejnojmenném anglickém městě, odkud pocházelo několik prvních kolonizátorů.

V roce 1635 v Bostonu vznikla první veřejná škola v Americe, další stovky let se město účastnilo francouzských a indiánských válek i obchodů s otroky.

Rozloha Bostonu se během následujících 250 let ztrojnásobila. Zatímco v roce 1722 měl Boston 10 567 obyvatel, v roce 1820 to bylo již 43 298 lidí a o dalších sto let později v něm žilo 748 060 obyvatel.

Historická fotka města Buffalo | © Knihovna Kongresu USA

Řeka Buffalo mezi léty 1900 a 1915, fotku poprvé zveřejnila společnost Detroit Publishing Co.

Buffalo — Beaver Creek

Buffalo leží ve státě New York v těsné blízkosti Niagárských vodopádů. První zmínky o osídlení sahají do roku 1789, kdy bývalý otrok Joseph „Black Joe“ Hodge a obchodník Cornelius Winney postavili dřevěnou boudu, aby mohli snáze obchodovat s místními indiány. Oblast byla pro svůj hojný výskyt bobrů známá jako Beaver Creek.

Nejžádanějším zbožím na trhu tak byly bobří kožešiny, k čemuž se váže jedna z teorií o původu názvu města, když překladatel z indiánského jazyka údajně zaměnil bobra za buvola. Území počátkem 19. století odkoupili Holanďané a v roce 1801 zde byla založena nová osada. Buffalo bylo oficiálně uznáno městem v roce 1832, kdy v něm žilo kolem deseti tisíc obyvatel.

Historická fotka města Cincinnati | © Knihovna Kongresu USA

← Elm Street v Cincinnati mezi léty 1900 a 1910.
→ Fourth Street v Cincinnati ve stejném období. Práva k fotografiím patří Detroit Publishing Co.

Cincinnati — Losantiville

Město Cincinnati v Ohiu založili potomci imigrantů z Evropy v roce 1788. Jeden ze zakladatelů John Filson ho pojmenoval Losantiville, složeninu latinského slova os (ústí), řeckého anti (protější) a francouzského slova ville (město). Losantiville leželo na opačné straně ústí řeky Licking River.

Roku 1790 guvernér Severozápadního teritoria Arthur St. Clair osadu přejmenoval na Cincinnati na počest spolku válečných veteránů Society of the Cincinnati, jejímž byl členem.

Historická fotka města Cleveland | © Knihovna Kongresu USA

Montážní linka v automobilové továrně Chandler Motors Corporation na adrese 300 East 131st Street. Dnes na místě najdete jen torzo budovy. Snímky počátkem 20. století pořídila agentura Cleveland Press.

Cleveland — Cleaveland

Dějiny města se začaly psát 22. července 1796, když průzkumníci ze společnosti Connecticut Land Company založili v Západní rezervaci (dnes stát Ohio) několik měst. To hlavní pojmenovali Cleaveland po svém vedoucím Mosesi Cleavelandovi, město bylo oficiálně zaregistrováno 23. prosince 1814.

Prvním občanem Cleavelandu byl jistý Lorenzo Carter, který si postavil chalupu na břehu řeky Cuyahoga River.

K přejmenování na Cleveland došlo v roce 1831 poměrně kuriózním způsobem. Změnu prosadily místní noviny The Cleveland Advertiser, které samy od sebe vypustily jedno písmenko, aby se název vešel na šíři stránky. Plátek přestal vycházet již v roce 1837, ale Cleveland existuje dodnes.

Historická fotka města Colorado Springs | © Knihovna Kongresu USA

← Colorado Springs někdy mezi léty 1900 a 1910. Autorství fotografie se připisuje agentuře Detroit Publishing Co.
→ Hotel Antler’s a ulice Pike’s Peak Avenue kolem roku 1908.

Colorado Springs — Little London

Území dnešního města Colorado Springs obývali jako první indiáni z kmenů Ute, Arapaho a Cheyenne. O část půdy přišli v roce 1803, kdy ji od Francouzů vykoupili Spojené státy americké.

První stálí obyvatelé se v Colorado Springs objevili zhruba v polovině 19. století, výraznější růst přišel společně se zlatou horečkou v Pike’s Peak.

Colorado Springs získalo jméno podle tří minerálních pramenů v okolí města, ačkoliv osadníci a turisté z Anglie ho převážně nazývali Little London. Za název loboval především finančník William Abraham Bell, který poskytl kapitál na zavedení železnice do Colorado Springs.

Historická fotka města Columbus | © Knihovna Kongresu USA

Budova kapitolu v Columbusu v Ohiu kolem roku 1860.

Columbus — Franklinton

Columbus je hlavní a s 850 tisíci obyvateli zároveň největší město státu Ohio. Dějiny města se začaly psát v 18. století, kdy krajině vládli Francouzi a obchod s kožešinami.

Ten měl za následek časté války, konflikty neutuchaly ani po Americké revoluci. Klid a možnost zasídlování přinesla až v roce 1795 mírová smlouva z Greenville.

V roce 1797 tak založil mladý zeměměřič Lucas Sullivant osadu na západním břehu soutoku řek Scioto River a Oletangy River. Protože byl obdivovatelem prezidenta Benjamina Franklina, nové sídlo pojmenoval Franklinton. Osadu o dva roky později smetla povodeň.

Vesnice však byla během několika let obnovena a 14. února 1812 v její blízkosti bylo založeno nové město. Pojmenováno bylo Columbus po objeviteli Ameriky, Kryštofu Columbusovi. Jeho populace rychle rostla a v roce 1837 Columbus pohltil tehdy spíše upadající Franklinton.

Historická fotka města Denver | © Knihovna Kongresu USA

Tramvaj v Denveru circa v roce 1895.

Denver — Montana City

V létě 1858 v regionu Pikes Peak v Skalnatých horách vrcholila zlatá horečka. Skupina zlatokopů z Kansasu tehdy na břehu řeky South Platte River založila horní město a pojmenovala ho Montana City. Jeho sláva měla jepičí život. Již po roce ho obyvatelé opustili a vesměs se přestěhovali do městeček Auraria a St. Charles City.

Ve stejné době v místě začal působit spekulant s půdou a později senátor William Larimer Jr. V místech opuštěného města Montana City a poblíž osad Auraria a St. Charles City založil město Denver.

Larimer byl vypočítavý, jméno Denver zvolil po kansaském guvernérovi Jamesi W. Denverovi. Čekal, že Denver se tak stane okresním městem Arapaho County. Nevyšlo mu to, guvernér Denver mezitím na svou funkci rezignoval.

Historická fotka města Des Moines | © Knihovna Kongresu USA

Město Des Moines v Iowě kolem roku 1914.

Des Moines — Fort Raccoon

Historie nejlidnatějšího města státu Iowa sahá až do května 1843, kdy kapitán James Allen dohlížel na stavbu pevnosti na soutoku řek Des Moines a Raccoon. Pevnost měla vytyčovat území indiánských kmenů Sauk a Meskwaki, kteří byli do oblasti vládou přesídleni.

Zatímco kapitán Allen preferoval jméno Fort Raccoon, americké ministerstvo války dalo přednost názvu Fort Des Moines. Pevnost skončila fiaskem. Bujel v ní černý obchod s whiskey a v roce 1846 byli indiáni opět přesídleni jinam. Na místě pevnosti vzniklo 22. září 1851 město Fort Des Moines, jehož jméno bylo v roce 1857 zjednodušeno na dnešní Des Moines.

Historická fotka města Detroit | © Knihovna Kongresu USA

Detroit vždy táhl průmysl. Tato fotka z let 1914-1918 zachycuje zaměstnankyně svařovny v automobilce Lincoln Motor Company.

Detroit — Fort Pontchartrain du Détroit

Roku 1701 důstojník Antoine de la Mothe Cadillac spolu s dalšími 51 Francouzi založil osadu Fort Pontchartrain du Détroit. Jméno získala po řece Detroit a po Louisi Phélypeauxovi, hraběti z Pontchartrain a francouzském ministrovi námořnictví z doby vlády Ludvíka XIV.

Půdu získal zdarma od francouzské vlády, která tak chtěla přilákat kolonizátory do oblasti dnešního Michiganu. Povedlo se. Zatímco v roce 1765 měl Detroit jen 800 obyvatel, v roce 1778 to bylo již 2 144. Detroit byl v té době třetím největším městem v provincii Quebec.

Prosperitu regionu zajišťoval obchod s tehdy populárními kožešinami. V roce 1760 získali vládu nad městem Angličané a zkrátili jeho název na Detroit. Američané získali Detroit zásluhou Jayovy smlouvy z roku 1794, která zároveň stanovila dnešní hranice mezi USA a Kanadou.

Historická fotka města El Paso | © Knihovna Kongresu USA

← Dům z nepálených cihel v El Pasu, v pozadí je hora Mount Franklin.
→ Mexický kostel v El Pasu. Oba snímky kolem roku 1907 publikovala Detroit Publishing Co.

El Paso — Franklin

El Paso v Texasu vzniklo již v roce 1680 jako dočasná základna španělské vlády pro teritorium Nové Mexiko. Pod Texas bylo převedeno až v roce 1848, kdy El Paso do své správy získaly Spojené státy americké.

Následující rok Američané v oblasti otevřeli vojenskou základnu Fort Bliss. Zhruba ve stejné době se dále na západ začala rozvíjet osada Franklin, která se stala srdcem dnešního El Pasa.

Město El Paso bylo oficiálně zaregistrováno v roce 1873. Jeho populaci v té době tvořili z 87 % Hispánci.

Historická fotka města Fargo | © Knihovna Kongresu USA

Ozbrojení zaměstnanci Wells Fargo Express Co. převáží valouny zlata v hodnotě 250 000 dolarů z dolu Great Homestake Mine. Snímek v roce 1890 pořídil John Grabill.

Fargo — Centralia

Fargo je film, seriál, ale především nejlidnatější město Severní Dakoty. Založeno bylo v roce 1871, kdy sloužilo jako zastávka pro parníky plující po řece Red River. Díky praktickému umístění tehdy neslo název Centralia.

Rozmachu města výrazně pomohla výstavba Severopacifické železnice, o kterou se zasloužil její ředitel a současně zakladatel banky Wells Fargo, William Fargo. Právě na jeho počest bylo město 14. února 1872 přejmenováno.

Historická fotka města Florence | © Knihovna Kongresu USA

Koňský trh v Nebrasce kolem roku 1914, k autorství se přihlásila společnost Bee Publishing Co.

Florence — Cutler’s Park

Členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se v srpnu 1846 usadili poblíž soutoku řek Missouri River a Platte River během svého putování do Skalnatých hor. Kolem 2 500 mormonů v Nebrasce nepobylo dlouho, ještě v prosinci téhož roku osadu opustili. Na místě zanechali památník a několik budov.

K opětovnému zabydlení došlo v roce 1854 z iniciativy osadníka Jamese C. Mitchella. Opravil původní budovy a místo pojmenoval Florence po své neteři Florence Kilbourn. Dnes je Florence jen jedna ze čtvrtí čtyřsettisícové Omahy.

Historická fotka města Fresno | © Knihovna Kongresu USA

Kalifornie patřila počátkem 20. století mezi největší světové zpracovatele ropy. Na tomto snímku jsou ropné věže poblíž města Fresno, jak je v roce 1910 zachytil fotograf ze společnosti R. J. Waters Aerial Photograph Co.

Fresno — Fresno Station

Fresno vzniklo v roce 1872 zásluhou železniční společnosti Central Pacific Railroad, která budovala trať z New Orleans do Los Angeles. V kalifornském vnitrozemí postavila zastávku u tehdy prosperující farmy produkující pšenici a pojmenovala ji Fresno Station.

Poblíž stanice brzy vyrostl obchod a začalo se rodit nové město. Významnou část přistěhovalců tvořili občané z Millertonu, vesnice často sužované záplavami z blízké řeky San Joaquin River.

Na město bylo Fresno povýšeno v roce 1885, kdy zažívalo prudký nárůst počtu obyvatel. Posuďte sami: V roce 1880 čítala populace 1 112 lidí, o 10 let později to bylo již 10 818.

Historická fotka města Hartford | © Knihovna Kongresu USA

Hartford — Fort Hoop

← Počátkem 20. století si mladíci přivydělávali prodejem novin. Často pracovali od páté nebo šesté hodiny ranní…
→ …šichta jim končila kolem 21:30. Nejlepší zákazníci prý byli ožralové ze saloonů. Obě fotky pořídil v Hartfordu v březnu 1909 Hine Lewis Wickes.

Evropané do Connecticutu poprvé přicestovali v roce 1614 v expedici vedené holandským obchodníkem Adrianem Blockem. Do Ameriky se vrátili o 9 let později, aby otevřeli pobočku obchodní společnosti Dutch West India Company.

Na jižním břehu řeky Park River vystavěli pevnost Fort Hoop, ve které žili mimo jiné holandští vojáci. Město Hartford začali stavět Angličané po roce 1637 severně od pevnosti, jméno získalo po anglickém městě Hertford.

V 19. století Hartfordu výrazně pomohla průmyslová revoluce, patřil mezi nejbohatší města v celých Spojených státech. Dnes má Hartford kolem 125 000 obyvatel a nachází se v něm prestižní škola Trinity College.

Historická fotka města Helena | © Knihovna Kongresu USA

Vítězný návrh architekta George Richarda Manna z roku 1896 na budovu kapitolu státu Montana, k jeho realizaci nikdy nedošlo. Soutěž o návrh byla zrušena po zjištění, že komise rozhodující o vítězi si hodlá podvodem přijít k penězům.

Helena — Last Chance

Helena je město v Montaně, stojí na základech osady Last Chance vybudované v době zlaté horečky kolem roku 1864. Původní jméno nevydrželo dlouho. Ještě v témže roce se sešla komise sedmi samozvanců, kteří nejprve navrhovali indiánský název Tomah.

Bylo den před Halloweenem, a tak na jednání padaly úsměvné názvy Pumpkinville nebo Squashtown. Jméno Helena odkazující na městečko v Minnesotě navrhl původem Skot John Summerville.

Historická fotka města Charleston | © Knihovna Kongresu USA

Nádraží Union Station v Charlestonu v Jižní Karolíně někdy mezi léty 1910 a 1920. Fotka pochází z archívu společnosti Detroit Publishing Co.

Charleston, SC — Charles Town

Dějiny města Charleston v Jižní Karolíně začínají 24. března 1663, kdy anglický král Karel II. Stuart (Charles II) poskytl osmi věrným přátelům provincii Karolína. Trvalo jim celých 7 let, než do provincie připluli s prvními osadníky z Bermud.

Osídlovatelé založili na západním břehu řeky Ashley River městečko Charles Town, pojmenovali ho na počest anglického krále. Charles Town byl v té době prvním anglickým městem v Americe, které mělo svoji vládu a přesné plány rozvoje. V roce 1719 došlo k drobné úpravě jména z Charles Town na Charleston.

Za zmínku stojí první polovina 18. století, kdy Charleston patřil mezi centra obchodu s kůžemi. Mezi léty 1739 a 1761 bylo z města exportováno 2 376 tun jeleních kůží, což odpovídá 0,5-1,25 milionu kusů vysoké zvěře.

Historická fotka města Charleston | © Knihovna Kongresu USA

George Cox byl 13letý chudý Afroameričan, který mohl díky dobročinné nadaci 4-H Club navštěvovat zemědělskou školu. Muž v popředí je jeho učitel. Fotografii pořídil 10. října 1921 fotograf Lewis Wickes Hine.

Charleston, WV — Fort Lee

Plukovník a obchodník s pozemky George Clendenin koupil 5 km čtverečních půdy poblíž ústí řeky Elk River v roce 1786. Svůj záměr uskutečnil hned další rok, kdy se svou společností Virginia Rangers začal budovat pevnostní město Fort Lee. Jméno získalo po úředníkovi z Washingtonu a pozdějšímu guvernérovi Virginie generálovi Henry Leeovi.

Pevnost Fort Lee poskytovala bílým osadníkům ochranu ppřed nájezdy indiánů. Z osady v průběhu let vyrostlo město, které bylo přejmenováno na Charles Town po otci plukovníka Clendenina. Později došlo ke zkrácení jména na Charlestown, neboť docházelo k záměně s dalším městečkem Charles Town ve východní části Západní Virginie.

Počátkem 19. století rozvoji Charlestonu pomohl objev rozlehlých nalezišť soli. V roce 1808 bylo v oblasti každý den vyprodukováno kolem 567 kg soli. V té době mohli v solných dolech o železnici maximálně tak snít.

Historická fotka města Cheyenne | © Knihovna Kongresu USA

Hotel ve městě Chugwater severně od Cheyenne, fotografie byla pořízena počátkem 20. století.

Cheyenne — Crow Creek Crossing

Cheyenne je zhruba šedesátitisícové město ve státě Wyoming. Jeho dějiny se začaly psát 5. července 1867 během výstavby železnice Union Pacific Railroad. Generál Grenville M. Dodge označil právě toto místo jako průsečík železnice a říčky Crow Creek, jež tvoří přítok řeky South Platte River.

Železnice v té době přinášela do zapomenutých regionů vyhlídky na prosperitu. Provizorní jméno Crow Creek Crossing bylo změněno na počest indiánského kmene Cheyenne a 13. listopadu 1867 do města přijel první vlak. Počet obyvatel se během 20 let zvýšil z původních zhruba 1 450 na 11 690.

Historická fotka města Chicago | © Knihovna Kongresu USA

Světová výstava v Chicagu v roce 1893 se konala při příležitosti 400. výročí objevení Ameriky. Autorem fotografie je Frances Benjamin Johnston.

Chicago — Fort Dearborn

Název Chicago je francouzskou zkomoleninou slova shikaakwa, kterým indiáni označovali divoký česnek trojzrnný. První zmínky o osídlení sahají do 90. let 18. století. Severozápadní indiánská válka právě skončila a oblast byla indiány předána do správy americké armádě.

Na místě byla postavena pevnost Fort Dearborn. Během bitvy o pevnost Fort Dearborn v roce 1812 byla sice zničena, ale armáda se nevzdávala a později ji znovu postavila.

V roce 1833 již v oblasti žilo kolem 200 lidí. V sobotu 4. března 1837 bylo oficiálně založeno město Chicago. Díky své poloze se stalo důležitým transportním bodem a po desetiletí patřilo mezi nejrychleji rostoucí města v USA. V roce 1900 mělo již 1,7 milionu obyvatel, z nichž velkou části tvořili Češi.

Historická fotka města Jackson | © Knihovna Kongresu USA

Bitva o město Jackson v Mississippi kolem roku 1863, autorem kresby je Alfred Edward Mathews z 31. pluku pěchoty dobrovolníků z Ohia.

Jackson, MS — LeFleur’s Bluff

Jackson byl založen v roce 1821 poté, co se generální shromáždění Mississippi usneslo, že stát potřebuje centrálně položené hlavní město. To původní podmínku nesplňovalo, Natchez leží při hranicích s Louisianou.

Hledání vhodného místa pro budování nového města komplikovaly močály ve středním Mississippi, nakonec bylo zvoleno území indiánského kmene Choctaw. Na pobřeží řeky Pearl River již několik let fungovala vesnička LeFleur’s Bluff založená kanadsko-francouzským obchodníkem Louisem LeFleurem.

Jméno Jackson bylo vybráno na počest generála Andrewa Jacksona a jeho vítězné bitvy o New Orleans z ledna 1815. Jackson se v roce 1829 stal 7. prezidentem USA. Město Jackson se rozvíjelo velmi pozvolna. V roce 1850 mělo 1 881 obyvatel, hranici 10 000 překonalo až začátkem 20. století.

Historická fotka města Jacksonville | © Knihovna Kongresu USA

Hotel Windsor v Jacksonville na Floridě mezi léty 1900 a 1910. Autorem snímku je Detroit Publishing Co.

Jacksonville — Cow Ford

Oblast kolem Jacksonville byla Evropany poprvé osídlena v roce 1564, když se francouzský kolonizátor René Goulaine de Laudonnière pustil do budování pevnosti Fort Caroline. O pouhý rok později pevnost padla do španělských rukou a byla přejmenována na San Mateo.

Španělé v roce 1763 předali Floridu Britům, kteří následně vybudovali cestu z St. Augustine na pobřeží Atlantiku až do Georgie. Území pojmenovali Cow Ford a ovládali ho až do roku 1783, načež ho na 38 let do správy získali opět Španělé.

Jacksonville se začal formovat v roce 1791, ačkoliv věci nabraly spád až po převzetí Floridy Spojenými státy americkými o 30 let později. Město bylo pojmenováno po prezidentovi Andrew Jacksonovi, svůj oficiální statut získalo 9. února 1832.

Historická fotka města Kansas City | © Knihovna Kongresu USA

← Obchodní čtvrť v Kansas City přibližně v roce 1915.
→ Tržiště Great Market v Kansas City kolem roku 1890.

Kansas City — Westport

Osadu Westport založil reverend Isaac McCoy s rodinou v roce 1831 asi 5 km jižně od dnešního centra Kansas City ve státě Missouri. Město bylo formálně zaregistrováno až v únoru 1857. Syn reverenda John Calvin McCoy spolu s dalšími občany skupoval půdu pod hlavičkou společnosti Town of Kansas a začal budovat nové město.

Zatímco Westport se prakticky nerozvíjel, sousednímu Kansas City rychle přibývali obyvatelé. V roce 1860 jich ve městě žilo jen 4 418, roku 1870 to bylo 32 260 a o dalších 10 let později již 55 785. Westport byl připojen ke Kansas City v roce 1897, dnes tvoří jednu z jeho čtvrtí.

Historická fotka města Lincoln | © Knihovna Kongresu USA

← Ulice O. Street ve městě Lincoln kolem roku 1901,
→ Lincoln během 1. světové války někdy v letech 1917 až 1919.

Lincoln — Lancaster

Lincoln byl založen v roce 1856 jako vesnička Lancaster v místech, kde lidé po staletí těžili sůl. Jméno mu dlouho nevydrželo. Hned následující rok byl přejmenován na počest Abrahama Lincolna a stal se hlavním městem Nebrasky.

V roce 1868 byla zkolaudována budova kapitolu a následně 1. dubna 1869 byl Lincoln oficiálně jmenován městem.

Počátkem sedmdesátých let 19. století do Lincolnu dorazila železnice a počet obyvatel vzrostl z pouhých 2 441 na 55 164 v roce 1890.

Historická fotka města Little Rock | © Knihovna Kongresu USA

Main Street v arkansaském Little Rock někdy mezi léty 1900 a 1920, snímek pochází z agentury Detroit Publishing Co.

Little Rock — La Petite Roche

Hlavní a největší město Arkansasu Little Rock se začalo vyvíjet v roce 1722, kdy francouzský průzkumník Jean-Baptiste Benard de la Harpe spoluzakládal tržiště poblíž území indiánů kmene Quapaw.

Pojmenoval ho La Petite Roche, francouzsky „malý kámen“. Jméno bylo zvoleno podle kamene vystupujícího z řeky Arkansas River, jež sloužil kočovníkům jako orientační bod.

Počátkem 19. století připadl Arkansas Američanům, kteří ho přejmenovali na Little Rock a v roce 1819 ho jmenovali hlavním městem teritoria Arkansas. Zajímavé je, Little Rock byl oficiálně uznán jako město až v roce 1831.

Historická fotka města Los Angeles | © Knihovna Kongresu USA

Pobřežní hlídka na plážích v Los Angeles mezi léty 1915 a 1920. Fotka pochází z agentury Bain News Service.

Los Angeles — Porciúncula

Oblast kolem Los Angeles byla objevena již v 16. století, prvního osídlení se však dočkala až 4. září 1781. Skupina 44 osadníků známá jako Los Angeles Pobladores založila osadu s nepraktickým názvem „El Pueblo de Nuestra Señora la Reina de los Ángeles de Porciúncula“.

Přeloženo do češtiny: Město naší paní, královny andělů z Porciunkule. Královnou andělů se označovala Panna Marie, porciunkulí kaple.

Do roku 1820 vzrostl počet obyvatel na 650. O rok později získalo Mexiko nezávislost na Novém Španělsku a z osady se rázem stalo hlavní město Horní Kalifornie. Ke Spojeným státům se Los Angeles připojilo 2. února 1848. Následně do Kalifornie dorazila železnice a počátkem 20. století se z Los Angeles stal největší producent ropy na světě.

Historická fotka města Louisville | © Knihovna Kongresu USA

← Budova radnice v Louisville někdy v roce 1906. Autorství fotografie je připisováno společnosti Detroit Publishing Co.
→ Výletní parník Island Queen na řece Ohio mezi léty 1890 a 1910.

Louisville, Kentucky — Corn Island

Ostrov Corn Island objevila v roce 1773 skupina vedená kolonizátorem Thomasem Bullittem. Zdejší úrodná půda byla osídlena až o pět let později, kdy se na ni během Americké války za nezávislost usadila skupina vojáků a asi šedesáti civilistů.

Obyvatelé se živili farmařením, a tak místo získalo jméno Kukuřičný ostrov. Roku 1780 vláda rozhodla o založení nového města v těsné blízkosti Corn Island. Na počest francouzského krále Ludvíka XVI. získalo jméno Louisville.

Historická fotka města Miami | © Knihovna Kongresu USA

Kasíno v Miami Beach někdy v roce 1923. Všimněte si takřka beznadějně plného parkoviště.

Miami — Fort Dallas

Historie Miami sahá až do období seminolských válek v 19. století. Americká armáda v roce 1836 zabrala část plantáže Richarda Fitzpatricka a Williama Englishe a na místě postavila základnu Fort Dallas. Nestavila ji kvůli válčícím indiánům, ale aby zastrašila případné nepřítele v nedalekém moři.

Pevnost poskytovala ochranu nejen vojákům, ale také obyvatelstvu, které se do oblasti kolem řeky Miami River stěhovalo. Postavena byla cesta do Fort Lauderdale, železnice do Jacksonville a 28. července 1896 se z Miami stalo město. Tehdy mělo 300 obyvatel, o pouhých 35 let později to bylo již 110 637.

Jméno Miami získalo po nedaleké řece Miami River. Ta svůj název získala podle dávného indiánského kmene Mayaimi. Stejně se kdysi označovalo blízké jezero Lake Okeechobee.

Historická fotka města Minneapolis | © Knihovna Kongresu USA

Nákladní vlakové nádraží v Minneapolis kolem roku 1895, autorem snímku je fotograf Burt Levy.

Minneapolis — Fort Saint Anthony

Oblast poblíž Velkých jezer obývali indiáni kmene Dakota již v 17. století. Kolem roku 1680 území začali objevovat Francouzi, indiány vytlačili a převzali vládu nad oblastí i nad výnosným obchodem s kožešinami.

Počátkem 19. století teritorium převzali od Francouzů Američani a v roce 1819 zde postavili pevnost Fort Saint Anthony, později známou jako Fort Snelling. Pevnost poskytovala ochranu obchodníkům, kupcům i běžným občanům, a tak populace narůstala.

V roce 1855 mělo Saint Anthony 3 000 obyvatel a bylo prohlášeno městem. Již o rok dříve začala výstavba obydlí také na západním břehu řeky Mississippi. Zásluhou zakladatele Johna H. Stevense bylo budování organizované, nové město bylo právně ustaveno již v roce 1867 a získalo jméno Minneapolis.

Dnes je Minneapolis s 410 939 obyvateli největší město v Minnesotě.

Historická fotka města Mobile | © Knihovna Kongresu USA

Ulice Government Street ve městě Mobile v Alabamě někdy mezi léty 1900 a 1915. Fotka byla zveřejněna zásluhou společnosti Detroit Publishing Co.

Mobile — Fort Louis de la Louisiane

Za zrodem města Mobile stojí francouzští kolonizátoři, kteří v roce 1702 postavili na břehu řeky Mobile River pevnost Fort Louis de la Louisiane. Obyvatelé si dlouhý název zjednodušovali na La Mobile. Území tehdy náleželo Francouzům a pevnost měla zajistit snazší dohled nad oblastí.

Počet obyvatel pevnosti kolísal mezi 178 a 279 podle toho, jak se dařilo obchodu s otroky a jak Louisianu sužovaly vlny nemocí.

V roce 1813 připadlo Mobile Američanům a 20. ledna 1814 bylo oficiálně uznáno jako město. O další tři roky později nastala změna hranic a Mobile se stal součástí státu Alabama, kam patří dodnes.

Historická fotka města Nashville | © Knihovna Kongresu USA

Železniční depo v Nashvillu v roce 1864, v pozadí si můžete všimnout budovy kapitolu státu Tennessee. Snímek pořídil George Barnard.

Nashville — Fort Nashborough

Nashville založili v roce průzkumníci James Robertson a John Donelson vně palisády Fort Nashborough. Ta chránila osadníky před divokou zvěří a před nájezdy indiánů. Skrývala asi 20 dřevených obydlí, pojmenována byla po hrdinovi Americké války za nezávislost, Francisi Nashovi.

Počet obyvatel rychle rostl, Nashville těžil z výhodné polohy na břehu řeky Cumberland River. Po otevření přístavu a železnice se z něho stalo významná dopravní křižovatka, v roce 1806 byl Nashville oficiálně povýšen na město.

V té době v Nashvillu žilo kolem 345 obyvatel, z nichž necelou polovinu tvořili afroameričtí otroci. Dnes je Nashville známý především jako americké centrum country hudby.

Historická fotka města New Orleans | © Knihovna Kongresu USA

← Canal Street v New Orleans byla v době pořízení snímku v roce 1850 nejširší ulice na světě.
→ Cukrová třtina patřila v Louisianě mezi nejdůležitější zemědělské plodiny. Na snímku z roku 1902 připravují nakládku komodity na parník.

New Orleans — La Nouvelle-Orléans

Město New Orleans bylo založeno 7. května 1718 společností Mississippi Company, která spravovala majetek ve francouzských koloniích v Severní Americe. Oblast Louisiany patřila Francouzům s krátkou přestávkou až do roku 1803, proto byl první název města honosně francouzský – La Nouvelle-Orléans.

Jméno bylo zvoleno na počest Filipa II. Orleánského, který v té době vládl Francii. Louisianu tehdy obývali indiáni z kmene Chitimacha, z New Orleans se postupem času začalo rodit jedno z center obchodu s otroky.

Počátkem 19. století otroci tvořili přibližně 90 % obyvatel New Orleans. Jejich počet výrazně rostl, hranici sta tisíc obyvatel město překonalo již před rokem 1840, v roce 1900 v New Orleans žilo již 287 104 lidí.

Historická fotka města New York | © Knihovna Kongresu USA

← Broadway a budova novin Times na Times Square v New Yorku v letech 1903-1910.
→ Vchod do newyorské stanice metra City Hall kolem roku 1904. Obě fotografie pochází z agentury Detroit Publishing Co.

New York — New Amsterdam

New York vznikl na základech nizozemského koloniálního města New Amsterdam (Nový Amsterdam). To bylo založeno v roce 1625 za hranicemi pevnosti Fort Amsterdam, která chránila obchod s kožešinami kolem řeky Hudson. Oblasti tehdy vládli Holanďané a v témže roce se New Amsterdam stal hlavním městem celé provincie.

K přejmenování na New York došlo 8. září 1664 na počest vévody z Yorku, později známého jako Jakuba II. Stuarta.

Historická fotka města Oakland | © Knihovna Kongresu USA

← Nádraží v Oaklandu kolem roku 1870, fotografii pořídil Thomas Houseworth ze San Francisca.
→ 8. listopadu 1869, do Oaklandu právě dorazil první transkontinentální vlakový spoj.

Oakland — Encinal

První zmínky o Oaklandu sahají k roku 1772, kdy území společně se zbytkem Kalifornie připadlo Španělsku. V oblasti rostl hustý dubový les, a tak získala jméno Encinal (španělsky „dubový háj“).

Větší rozvoj přišel až v roce 1851 zásluhou tří developerů, Horace Carpentier, Edson Adams a Andrew Moon začali s výstavbou a 4. května 1852 se jim podařilo zaregistrovat město Oakland. S názvem si příliš nelámali hlavu. Kalifornie již pár let náležela Američanům, tak jen přeložili původní španělský název do angličtiny.

Počet obyvatel zejména v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století rychle rost. Hlavní zásluhu na tom měla železnice, Oakland patřil mezi významné dopravní křižovatky západu USA.

Historická fotka města Philadelphie | © Knihovna Kongresu USA

← Kavárna Old London na křižovatce ulic Market Street a Front Street v Philadelphii v roce 1854.
→ Odborářka Mary Harris Jones v roce 1903 se zaměstnanci textilky stávkovala, aby upozornila na bídný stav americké ekonomiky.

Philadelphie — Shackamaxon

Půdu mezi řekami Delaware a Schuylkill poprvé obývali příslušníci indiánského kmene Lenape. Na území dnešní Philadelphie se nacházelo významné místo zvané Shackamaxon, kde pod urostlým jilmem jmenovali své náčelníky.

Na stejném místě založil 27. října 1682 britský politik a obchodník William Penn Philadelphii, hlavní město anglické královské provincie Pennsylvania. Půdu získal od Karla II. Stuarta jako splátku dluhu anglického krále vůči Pennově otci, s indiány údajně uzavřel dohodu pod posvátným stromem.

Počátkem 18. století byla Philadelphia významným obchodním centrem a dopravním uzlem. V roce 1683 měla jen pár stovek obyvatel, v roce 1701 to bylo již přes 2 500. Hranici milionu obyvatel překonala již kolem roku 1889.

Historická fotka města Phoenix | © Knihovna Kongresu USA

Rok 1923, dělníci staví přehradu Mormon Flat Dam na řece Salt River východně od Phoenixu. Autor obou fotografií je neznámý, 68 metrů vysoká přehrada byla dostavena v roce 1925.

Phoenix — Stonewall

Historie Phoenixu je úzce spjatá s veteránem Americké občanské války Jackem Swillingem. V roce 1867 cestoval krajinou a v údolí Salt River Valley spatřil potenciál k farmaření. Ještě v témže roce založil malou osadu šest kilometrů východně od centra dnešního Phoenixu.

Jméno Phoenix navrhoval lord Darrell Duppa, jeden z původních osadníků. Phoenix ztotožňoval město, které povstalo z popela civilizací, které oblast v Arizoně po staletí obývaly. Jack Swilling byl proti. Město chtěl pojmenovat Stonewall po generálovi z občanské války Thomasi Jonathan Jacksonovi. Jiní navrhovali jméno Salina podle řeky Salt River nebo Pumpkinville odkazující na dýně divoce rostoucí po okolí.

Historická fotka města Pittsburgh | © Knihovna Kongresu USA

Ulice Liberty Avenue v Pittsburghu, rok 1899.

Pittsburgh — Pittsborough

Vesnička Pittsborough vznikla v roce 1758 krátce po vybudování pevnosti Fort Pitt. Stavbou pevnosti byl pověřen britský armádní důstojník John Forbes, který měl tu čest navrhnout název osady.

Pittsborough zvolil na počest Williama Pitta, prvního hraběte z Chathamu, který vedl Velkou Británii v Sedmileté válce. Počet obyvatel Pittsborough rostl i přes časté války, vzpoury a Americkou revoluci.

Ke změně z Pittsborough na Pittsburgh došlo 18. března 1816, kdy byla obec povýšena na město. Omylem. Na oficiální dokumenty se vloudil překlep, ale kratší jméno Pittsburghu již zůstalo.

Historická fotka města Portland | © Knihovna Kongresu USA

Snímek neznámého autora zachycuje oregonský Portland v roce 1927. V pozadí se nachází hora Mount Hood.

Portland — Stumptown / The Clearing

Po roce 1830 mířily do údolí Willamette Valley davy osídlovatelů, obvykle kráčeli po Oregonské stezce z dalekého Kansasu. Zhruba za deset let díky nim začaly v ústí řeky Willamette River vyrůstat dřevěné chalupy nové osady.

Usedlíci místo označovali jako Stumptown nebo The Clearing, jména odkazovala na množství čerstvě pokácených stromů v oblasti. Osídlovatel William Overton si v roce 1843 uvědomil potenciál místa a chtěl na něm založit vesničku. Neměl však dostatek prostředků na vykoupení půdy, a tak se musel spojit s pionýrem a politikem Asou Lovejoyem.

V roce 1845 Overton prodal svůj zbylý podíl Francisi Pettygrovemu, načež bylo nové město 8. února 1851 oficiálně zaregistrováno. Oba zakladatelé chtěli The Clearing přejmenovat podle svých rodišť: Lovejoy podle Bostonu a Pettygrove podle Portlandu ve státě Maine. O novém jménu rozhodly tři hody mincí, pro vítězství stačilo dvakrát správně tipnout stranu. A tak jsou v USA dvě města se jménem Portland.

Historická fotka města Raleigh | © Knihovna Kongresu USA

Budova kapitolu ve městě Raleigh v Severní Karolíně někdy kolem roku 1909. K autorství fotografie se přihlásila společnost Haines Photo Co.

Raleigh — Bloomsbury

Raleigh je město v Severní Karolíně s přibližně 450 tisíci obyvateli. Jeho historie sahá do přelomu let 1770 a 1771, kdy se generální shromáždění Severní Karolíny usneslo na založení nového okresu. Vznikl odtržením části okresů Cumberland, Orange a Johnston, prvním okresním městem se stalo Bloomsbury.

V roce 1788 bylo rozhodnuto o přemístění města hlouběji do vnitrozemí, kde byla zajištěna lepší ochrana před útoky z pobřeží. Tak vzniklo v roce 1792 město Raleigh, pojmenované po siru Walteru Raleighovi, zakladateli nedaleké kolonie Roanoke.

Historická fotka města Rapid City | © Knihovna Kongresu USA

↑ Roh ulic St. Joe Street a 7th Street v Rapid City kolem roku 1909.
↓ Roh ulic Main Street a 6th Street ve stejném městě a období. Autorství obou fotografií si nárokuje Edward McNamara.

Rapid City — Hay Camp

Expedice Black Hills americké armády v roce 1874 objevila ve stejnojmenné oblasti Jižní Dakoty bohatá naleziště zlata, což odstartovalo zlatou horečku a masivní nárůst obyvatelstva. To vedlo v roce 1876 k založení osady Hay Camp partou zlatokopů, kteří nové městečko propagovali jako bránu do Black Hills. Jméno Rapid City získalo po říčce Rapid Creek, která jim protéká.

Budování nového města brali vážně. Pečlivě rozměřili půdu, vytyčili obchodní čtvrť a záhy v ní začali prodávat potřeby pro zlatokopy. Další výrazný nárůst počtu obyvatel přišel koncem 19. století, kdy byla do Rapid City z jihu a východu přivedena železnice.

Historická fotka města Reno | © Knihovna Kongresu USA

Kasínům se v Nevadě dařilo již kolem roku 1910, jak dokládá fotografie z podniku Louvre. Všimněte si, že na fotografii není jediná žena.

Reno — Lake’s Crossing

Reno je město ve státě Nevada, v roce 2015 v něm dle odhadů žilo 241 tisíc obyvatel.

Když byla v roce 1850 v okolí městečka Virginia City objevena naleziště zlata, zrodila se v místě menší komunita zlatokopů. Ta pravá horečka však přišla o devět let později, kdy byly pod východním svahem hory Mount Davidson objeveny zásoby stříbra.

Oblast se začala rozvíjet, během pár let zde vyrostl mlýn, hotel nebo jídelna. Developer Myron C. Lake ji pojmenoval Lake’s Crossing. V lednu 1863 měla okolí osady protnout železnice Central Pacific Railroad. Lake vycítil příležitost a železniční společnosti daroval půdu výměnou za příslib, že v místě postaví nádraží.

Tehdy bylo běžné, že o názvech nově založených měst rozhodovaly železniční společnosti. Slíbené nádraží se skutečně otevřelo, a tak mohlo 9. května 1868 oficiálně vzniknout město Reno. Ředitel železniční společnosti Charles Crocker ho pojmenoval po válečném veteránovi Jessem L. Renu, který za Americké občanské války bojoval na straně Severu.

Historická fotka města Richmond | © Knihovna Kongresu USA

← Dělostřelectvo států Unie se chystá na přesun dále na sever. Snímek pochází z roku 1865, stojí za ním ateliér Taylor & Huntington.
→ Železniční depo v Richmondu v roce 1865, během útoku konfederačních vojáků bylo poničeno více než 700 budov.

Richmond — Fort Charles

První anglicky hovořící obyvatelé se na území dnešní Virginie usadili v dubnu 1607. Problémem byly časté konflikty mezi kolonizátory a původními indiány kmene Powhatan, které vyústily ve stavbu pevností Fort Charles a Fort Henry v roce 1645.

Klid přinesla mírová dohoda v polovině 17. století. Významnější osídlovaní nastalo roku 1737, kdy plantážník William Byrd II. pověřil původem anglického stavebníka Williama Mayoa, aby navrhl plán nově vzniknuvšího města. Byrd ho pojmenoval Richmond podle stejnojmenné čtvrti Londýna. Výhled od řeky James River mu připomínal pohled na Temži, který ještě jako dítě vídával v anglickém Richmond Hillu.

Výstavba postupovala rychle, první občané se do Richmondu přistěhovali ještě v dubnu téhož roku. Richmond byl oficiálně uznán městem v roce 1742.

Historická fotka města Sacramento | © Knihovna Kongresu USA

Ulice M Street v Sacramentu v létě 1934, autor fotografie je neznámý.

Sacramento — New Helvetia

V srpnu 1839 dorazil švýcarský misionář John Sutter do Horní Kalifornie, v té době náležící Mexiku, a spolu s dalšími imigranty z Evropy založil osadu. Pojmenoval ji podle své domoviny – New Helvetia, v překladu Nové Švýcarsko. Krátce poté v okolí propukla zlatá horečka a syn Johna Suttera rozhodl o výstavbě nového města ležícího asi 2 km jižně od New Helvetie.

Pojmenováno bylo po řece Sacramento River. Zatímco v roce 1850 mělo necelých sedm tisíc obyvatel, v roce 2015 to dle odhadů bylo již necelého půl milionu.

Historická fotka města Saint Paul | © Knihovna Kongresu USA

← Wabasha Street Bridge – první most přes řeku Mississippi ve městě St. Paul. Fotka vznikla již v roce 1867.
→ Ulice Cedar Street v St. Paul někdy v roce 1908, na pozadí si můžete všimnout budovy kapitolu.

Saint Paul — Pig’s Eye

Na území jižní Minnesoty žili od počátku 17. století do roku 1837 indiáni kmene Sioux. S nimi generál Zebulon Pike vyjednal v roce 1805 odkoupení 405 kilometrů čtverečních půdy.

Pozemky rozdělovala řeka Mississippi River a americká armáda na nich v roce 1819 postavila strategicky umístěnou pevnost Fort Snelling. Průzkumníci, obchodníci s kožešinami a misionáři v ní hledali ochranu před nájezdy indiánů.

Ve čtyřicátých letech 19. století v pevnosti vzkvétal nelegální obchod s whiskey do takové míry, že armáda vykázala osadníky z Fort Snelling ven. Pierre „Pig’s Eye“ Parrant, dřívější obchodník s kožešinami, patřil mezi ústřední postavy obchodu s whiskey. S vyloučením z pevnosti se popral po svém, kolem svého hostince Pig’s Eye založil novou osadu.

Ta se postupem času stala významným obchodním místem a oblíbeným útočištěm osadníků mířících na západ. Mezi léty 1850 a 1900 narostl počet obyvatel z 1 112 na 163 065. V roce 1849 se Saint Paul stal hlavním městem Minnesoty, ačkoliv oficiálního povýšení na město se dočkal až 4. března 1854.

Za zmínku stojí silná komunita českých a slovenských imigrantů, kteří v St. Paul založili literární společnost Slovanská lípa (1868-1879), tělovýchovnou jednotu Sokol (1882) nebo Česko-slovenský podporující spolek.

Historická fotka města Salt Lake | © Knihovna Kongresu USA

← 24. dubna 1898, Salt Lake City: 24. pěchota opouští město a vydává se směrem do Tennessee.
→ Main Street v Salt Lake City kolem roku 1904, jak ji zachytil fotograf z ateliéru Underwood & Underwood.

Salt Lake City — Great Salt Lake City

Salt Lake City založili mormoni, když hledali odlehlé a bezpečné místo, kde by se mohli věnovat duchovnímu rozvoji. Do údolí dorazili 24. července 1847 a již čtyři dny poté navrhli místo, kde se rozhodli postavit mormonský chrám Salt Lake Temple.

Stavba jim trvala 40 let, stal se z ní jeden ze symbolů Salt Lake City a zároveň největší mormonský chrám na světě. Osadníci mezitím budovali město samotné, které bylo 6. ledna 1851 formálně zaregistrováno jako Greater Salt Lake City.

Město bylo stále velmi uzavřené, mormonská komunita držela při sobě. Světu se Salt Lake City začalo otevírat až po dokončení první transkontinentální železnice v roce 1869. Do podvědomí celého světa se zapsalo v roce 2002, kdy se v Salt Lake City konaly zimní olympijské hry.

Historická fotka města San Antonio | © Knihovna Kongresu USA

← Theodore Roosevelt (uprostřed) pózuje na koni během Španělsko-americké války. San Antonio, 1898
→ Povoz přiváží zásoby nebělené mouky na armádní základnu Fort Sam Houston v San Antoniu. Snímek vznikl někdy v letech 1911-1912.

San Antonio — Yanaguana

San Antonio v Texasu vzniklo 13. června 1691, když do oblasti přišla skupina španělských katolíků. V ten den se slavilo výročí úmrtí františkánského mnicha svatého Antonína z Padovy, a tak místo pojmenovali po něm. K osídlení Španěly došlo až v roce 1718 a městem se San Antonio stalo až 5. června 1837.

Údolí podél řeky San Antonio přinášelo dobré podmínky pro život, a tak na něm lidé pobývali ještě před příchodem Španělů. Historicky první zmínky o osídlení zmiňují indiánský kmen Payaya. Ti území bohaté na říční prameny nazývali Yanaguana, v překladu „osvěžující vody“.

V San Antoniu leží námá pevnost Alamo z roku 1744. Na jaře 1836 se v ní odehrála důležitá Bitva o Alamo, v důsledku které se Texas odtrhl od Mexika a připadl Američanům.

Historická fotka města San Francisco | © Knihovna Kongresu USA

← San Francisco 18. dubna 1906 v 5:12 ráno zasáhlo ničivé zemětřesení, v důsledku kterého zemřelo více než 3 000 lidí a 80 % města bylo zničeno. Padlo 25 000 budov v 490 městských blocích, přičemž celých 90 % škod napáchaly až následné požáry. Na fotografii je ulice Sacramento Street, autorem je Arnold Genthe.
→ Autor druhé fotografie pořízené po zemětřesení v San Franciscu je neznámý, na snímku je ulice Kearney Street směrem od Telegraph Hill.

San Francisco — Yerba Buena

Yerba Buena je jméno španělské osady, která byla založena kolem roku 1776 na území dnešního San Francisca. Název odkazuje na skalničku micromeria douglasii, která se v oblasti zálivu hojně vyskytuje.

Město bylo přejmenováno na San Francisco 30. ledna 1847 nařízením armádního poručíka Washingtona Allon Bartletta krátce poté, území převzali Američané. Bartlett se následně stal prvním starostou San Francisca.

Historická fotka města Seattle | © Knihovna Kongresu USA

← Roh ulic Second Avenue a Yesler Way v Seattlu v roce 1904.
→ Obchody, lékaři a další provozovny stály na Second Avenue a Marion Street v Seattlu již v červenci 1889.

Seattle — Dewamps / Duwamps

Seattle je přístavní město na západním pobřeží USA, v roce 2015 v něm žilo 684 451 obyvatel. Historie Seattlu se začala psát v září 1851, když území v ústí řeky Duwamish obsadila skupina vedená Lutherem Collinsem a vybudovala zde farmářskou osadu.

O pouhé dva měsíce později se nedaleko rozhodla strávit zimu skupina amerických pionýrů známá jako Denny Party. Nejprve zabrali území Alki Point v nejzápadnější části dnešního Seattlu a pojmenovali ho Duwamps. Jméno odkazovalo na indiánský kmen Duwamišů.

V dubnu se přesunuli do míst, kde je dnes centrum města a záhy došlo k přejmenování na Seattle. Jde o poangličtěné jméno Si’ahl indiánského náčelníka Duwamišů a Suquamišů.

Historická fotka města St Louis | © Knihovna Kongresu USA

← 4th Street v Saint Louis kolem roku 1903. Dnes tam tramvaje nejezdí.
→ Světová výstava 1904 v Saint Louis zpopularizovala třeba kornout na zmrzlinu, limonádu Dr. Pepper nebo burákové máslo.

St. Louis — Cahokia

Město St. Louis bylo založeno v roce 1764 v místě, kde v letech 600-1400 našeho letopočtu stálo největší indiánské město Cahokia. Zakladateli Saint Louis jsou francouzští obchodníci s kožešinami Pierre Laclède a Auguste Chouteau, město získalo jméno po Ludvíku IX. Francouzském.

Mezi léty 1763 a 1800 město patřilo Španělům, poté se opět vrátilo do francouzských rukou, kde vydrželo až do roku 1803. Američané tehdy odkoupili celé teritorium Louisiana skládající se z území dnešních států Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas, Nebraska a částí Minnesoty, Severní Dakoty, Jižní Dakoty, Nového Mexika, Texasu, Montany, Wyomingu, ColoradaLouisiany.

Za území zaplatili 50 milionů franků a navíc Francouzům odpustili dluh ve výši 18 milionů franků. V dnešních cenách jde o částku odpovídající přibližně miliardě dolarů.

Historická fotka města Tampa | © Knihovna Kongresu USA

Fotografie ze závodu na výrobu doutníků, zaměstnanci jsou děti – kluci a holky, které musejí platit za povolení pracovat. Autorem snímku je Lewis Wickes Hine, pořízen byl 28. ledna 1909 v Tampě na Floridě.

Tampa — Fort Brooke

Oblast v ústí řeky Hillsborough River byla poprvé osídlena v letech 1823-1824, kdy zde americká armáda zřídila vojenskou základnu Fort Brooke. Američané Floridu získali od Španělů o pouhé čtyři roky dříve, a tak budování infrastruktury bylo logickým krokem.

První civilní obyvatelé bydleli poblíž pevnosti, neboť jim poskytovala ochranu před blízkými indiány z kmene Seminole. V roce 1849 založili malou a vcelku bezvýznamnou vesničku Tampa. V roce 1850 měla 974 obyvatel, o 30 let později to bylo dokonce jen 720. A pak to přišlo.

Do Tampy dorazila železnice, objevila se bohatá naleziště fosfátů a růst zažíval také obchod s doutníky. Počet obyvatel Tampy během 40 let vzrostl ze zmiňovaných sedmi stovek na 101 161 v roce 1930.

Historická fotka města Tucson | © Knihovna Kongresu USA

Křižovatka ulic West Kennedy Street a West Seventeenth Street v Tucsonu kolem roku 1890.

Tucson — San Augustín del Tucson

Oficiální dějiny města sahají do roku 1775, kdy španělští vojáci založili opevněnou základnu Presidio San Augustin del Tucson.

Roku 1821 získalo Mexiko nezávislost na Španělsku a Tucson spadal pod mexický stát Occidente (nyní Sonora). Američané město odkoupili v roce 1853, aby zde později mohli postavit transkontinentální železnici. Jak bylo v té době běžné, právě železnice pomohla rozmachu města. Mezi léty 1850 a 1880 vzrostl počet obyvatel z pouhých 400 na 7 007. Dnes má Tucson v Novém Mexiku kolem 531 tisíc obyvatel.

Historická fotka města Washington D | © Knihovna Kongresu USA

Fotografie Pennsylvania Avenue ve Washingtonu vznikla nejspíše v roce 1921, vyšší budova vlevo je Fort Motor Company Building. Dnes na jejím místě stojí kanadská ambasáda.

Washington D. C. — Alexandria / Georgetown

Rozhodnutí o vybudování nového hlavního města poblíž řeky Potomac River padlo 16. července 1790. Podle americké ústavy je federální distrikt samostatný celek, není tak součástí žádného státu USA. Půdu pro Washington D. C. věnovaly společně státy MarylandVirginie, na části z ní již stály existující osady Alexandria a Georgetown.

Hlavním městem USA se Washington oficiálně stal v roce 1791, pojmenován je po prvním prezidentovi Georgi Washingtonovi.

Během Druhé americké války za nezávislost ve dnech 24.-25. srpna 1814 došlo k vypálení Washingtonu. Britská armáda vtrhla do hlavního města a způsobila vážné škody na budově Kapitolu, Bílého domu a budovy Ministerstva financí. Většina poškozených staveb byla rychle opravena, pouze budova Kapitolu byla dokončena až v roce 1868.

Historická fotka města Wilmington | © Knihovna Kongresu USA

← Děti prodávají noviny v ulicích Wilmingtonu.
→ 14letý Robert Reynolds si přivydělává prodejem novin. Týdně si tak přivydělá 50 centů, oba snímky vyfotil Lewis Wickes Hine v květnu 1910.

Wilmington — Fort Christina

Oblast kolem Wilmingtonu v Delaware byla kdysi první, kterou Švédové v Americe obsadili. Osadníci vedení Peterem Minuitem připluli v březnu 1638 a na půdě zakoupené od indiánů postavili pevnost Fort Christina.

Pevnost sloužila jako základna malé kolonie Nové Švédsko. V 17. století začali Delaware dobývat Angličané a v roce 1731 nařídil vlastník půdy Thomas Willing přejmenování rostoucí osady na Willingtown. Ze změny se dlouho neradoval, kolem roku 1739 nařídil anglický král Jiří II. změnu jména na dnešní Wilmingtown.

  1. Historické fotografie 55 amerických měst
  2. Zajímavosti o státě New York
  3. Stát Ohio

Přispějte svým dotazem nebo osobní zkušeností