Seznam prezidentů USA od roku 1789 a zajímavosti o nich

Petr Novák

V čele Spojených států amerických se vystřídalo 45 různých osobností, přičemž Grover Cleveland a Donald John Trump se do úřadu vrátili podruhé po čtyřleté přestávce. Někteří prezidenti ve funkci skončili předčasně, když byli zavražděni, zemřeli nebo sami odstoupili. Jiní naopak působili ve funkci prezidenta ve více funkčních obdobích. Prezidenti USA sídlí tradičně v Bílém domě ve Washingtonu, D.C.

Seznam prezidentů USA od roku 1789 a zajímavosti o nich | © Unsplash.com

Obsah článku
  1. Seznam prezidentů USA od roku 1789 do 2024
  2. Zajímavosti o prezidentech USA
  3. George Washington
  4. John Adams
  5. Thomas Jefferson
  6. James Madison
  7. James Monroe
  8. John Quincy Adams
  9. Andrew Jackson
  10. Martin Van Buren
  11. William Henry Harrison
  12. John Tyler
  13. James Knox Polk
  14. Zachary Taylor
  15. Millard Fillmore
  16. Franklin Pierce
  17. James Buchanan
  18. Abraham Lincoln
  19. Andrew Johnson
  20. Ulysses Simpson Grant
  21. Rutherford Birchard Hayes
  22. James Abram Garfield
  23. Chester Alan Arthur
  24. Grover Cleveland
  25. Benjamin Harrison
  26. Grover Cleveland
  27. William McKinley
  28. Theodore Roosevelt
  29. William Howard Taft
  30. Woodrow Wilson
  31. Warren Gamaliel Harding
  32. Calvin Coolidge
  33. Herbert Clark Hoover
  34. Franklin Delano Roosevelt
  35. Harry S. Truman
  36. Dwight D. Eisenhower
  37. John Fitzgerald Kennedy
  38. Lyndon Baines Johnson
  39. Richard Milhous Nixon
  40. Gerald Rudolph Ford
  41. James Earl “Jimmy” Carter
  42. Ronald Wilson Reagan
  43. George Herbert Walker Bush
  44. William Jefferson “Bill” Clinton
  45. George Walker Bush
  46. Barack Hussein Obama
  47. Donald John Trump
  48. Joseph “Joe” Robinette Biden, Jr.
  49. Donald John Trump

Seznam prezidentů USA od roku 1789 do 2024

Pořadí Jméno Narozen-zemřel Příslušnost Ve funkci
1 George Washington 1732-1799 bez stranické příslušnosti 1789-1797
2 John Adams 1735-1826 Federalistická strana 1797-1801
3 Thomas Jefferson 1743-1826 Demokraticky-republikánská strana 1801-1809
4 James Madison 1751-1836 Demokraticky-republikánská strana 1809-1817
5 James Monroe 1758-1831 Demokraticky-republikánská strana 1817-1825
6 John Quincy Adams 1767-1848 Demokraticky-republikánská strana 1825-1829
7 Andrew Jackson 1767-1845 Demokratická strana 1829-1837
8 Martin Van Buren 1782-1862 Demokratická strana 1837-1841
9 William Henry Harrison 1773-1841 Strana Whigů 1841
10 John Tyler 1790-1862 Strana Whigů 1841-1845
11 James Knox Polk 1795-1849 Demokratická strana 1845-1849
12 Zachary Taylor 1784-1850 Strana Whigů 1849-1850
13 Millard Fillmore 1800-1874 Strana Whigů 1850-1853
14 Franklin Pierce 1804-1869 Demokratická strana 1853-1857
15 James Buchanan 1791-1868 Demokratická strana 1857-1861
16 Abraham Lincoln 1809-1865 Republikánská strana 1861-1865
17 Andrew Johnson 1808-1875 Demokratická strana 1865-1869
18 Ulysses Simpson Grant 1822-1885 Republikánská strana 1869-1877
19 Rutherford Birchard Hayes 1822-1893 Republikánská strana 1877-1881
20 James Abram Garfield 1831-1881 Republikánská strana 1881
21 Chester Alan Arthur 1829-1886 Republikánská strana 1881-1885
22 Grover Cleveland 1837-1908 Demokratická strana 1885-1889
23 Benjamin Harrison 1833-1901 Republikánská strana 1889-1893
24 Grover Cleveland 1837-1908 Demokratická strana 1893-1897
25 William McKinley 1843-1901 Republikánská strana 1897-1901
26 Theodore Roosevelt 1858-1919 Republikánská strana 1901-1909
27 William Howard Taft 1857-1930 Republikánská strana 1909-1913
28 Woodrow Wilson 1856-1924 Demokratická strana 1913-1921
29 Warren Gamaliel Harding 1865-1923 Republikánská strana 1921-1923
30 Calvin Coolidge 1872-1933 Republikánská strana 1923-1929
31 Herbert Clark Hoover 1874-1964 Republikánská strana 1929-1933
32 Franklin Delano Roosevelt 1882-1945 Demokratická strana 1933-1945
33 Harry S. Truman 1884-1972 Demokratická strana 1945-1953
34 Dwight D. Eisenhower 1890-1969 Republikánská strana 1953-1961
35 John Fitzgerald Kennedy 1917-1963 Demokratická strana 1961-1963
36 Lyndon Baines Johnson 1908-1973 Demokratická strana 1963-1969
37 Richard Milhous Nixon 1913-1994 Republikánská strana 1969-1974
38 Gerald R. Ford 1913-2006 Republikánská strana 1974-1977
39 Jimmy Carter *1924 Demokratická strana 1977-1981
40 Ronald Wilson Reagan 1911-2004 Republikánská strana 1981-1989
41 George Herbert Walker Bush 1924-2018 Republikánská strana 1989-1993
42 Bill Clinton *1946 Demokratická strana 1993-2001
43 George W. Bush *1946 Republikánská strana 2001-2009
44 Barack Hussein Obama II. *1961 Demokratická strana 2009-2017
45 Donald John Trump *1946 Republikánská strana 2017-2021
46 Joseph “Joe” Robinette Biden, Jr. *1942 Demokratická strana 2021-2025
47 Donald John Trump *1946 Republikánská strana od 2025

Zajímavosti o prezidentech USA

  1. George Washington

    Narodil se 22. února 1732 v Bridges Creek (dnes Pope’s Creek) ve Virginii, zemřel 14. prosince 1799 v Mount Vernon ve Virginii. V úřadě prezidenta byl od 30. dubna 1789 do 4. března 1797 bez stranické nominace.

    George Washington odmítal okázalé tituly. Když se zakládal prezidentský úřad, někteří navrhovali používat honosné tituly jako “Vaše Veličenstvo prezident”. Washington trval na jednoduchém oslovení “Pane prezidente”. Tím chtěl zdůraznit fakt, že se nový státní útvar liší od monarchie a že prezident je ve své podstatě obyčejný občan, nikoliv král.

  2. John Adams

    Narodil se 30. října 1735 v Braintree (dnes Quincy) v Massachusetts, zemřel 4. července 1826 v Quincy v Massachusetts. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1797 do 4. března 1801, nominovala ho Federalistická strana.

    John Adams byl prvním prezidentem, který pobýval v Bílém domě. Po dobu jeho úřadování byl stále ve výstavbě, přesto představoval významný symbol nového národa. Synem Johna Adamse byl John Quincy Adams, který v letech 1825 až 1829 zastával funkci šestého prezidenta USA.

  3. Thomas Jefferson

    Narodil se 13. dubna 1743 v Shadwell ve Virginii, zemřel 4. července 1826 v Monticellu ve Virginii. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1801 do 4. března 1809, nominovala ho Demokraticko-republikánská strana.

    Thomas Jefferson v roce 1803 prosadil odkoupení obrovského území Louisiany od Francie, čímž zdvojnásobil tehdejší rozlohu Spojených států amerických. Koupě území za tehdejších 15 milionů dolarů byla považována za velmi výhodnou. Zajímavostí je, že Thomas Jefferson zemřel ve stejný den jako předchozí prezident John Adams.

  4. James Madison

    Narodil se 16. března 1751 v Port Conway ve Virginii, zemřel 28. června 1836 v Montpelieru ve Virginii. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1809 do 4. března 1817, nominovala ho Demokraticko-republikánská strana.

    Jamesu Madisonovi se přezdívalo “Otec Ústavy”, neboť v roce 1787 hrál klíčovou roli při sepsání a schválení americké Ústavy. Společně s Alexandrem Hamiltonem a Johnem Jayem napsal sbírku esejí Listy federalistů, které obhajovaly a blíže vysvětlovaly nový ústavní systém.

  5. James Monroe

    Narodil se 28. dubna 1758 ve Westmoreland County ve Virginii, zemřel 4. července 1831 v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1817 do 4. března 1825, nominovala ho Demokraticko-republikánská strana.

    Prezidenta nejvíce proslavila Monroeova doktrína z roku 1823, která prohlásila, že jakýkoliv pokus evropských mocností obnovit nebo rozšířit nadvládu v Americe budou USA považovat za nepřátelský akt. Tímto činem položil základy pro budoucí americkou zahraniční politiku na západní polokouli.

    James Monroe byl posledním z řady prezidentů, kteří pocházeli z Virginie.

  6. John Quincy Adams

    Narodil se 11. července 1767 v Braintree (dnes Quincy) v Massachusetts, zemřel 23. února 1848 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1825 do 4. března 1829, nominovala ho Demokraticko-republikánská strana.

    John Quincy Adams před funkcí prezidenta působil jako diplomat v Evropě, mimo jiné v Rusku a ve Velké Británii. Mluvil tak plynně několika evropskými jazyky včetně francouzštiny, němčiny, holandštiny, italštiny, ruštiny, španělštiny a řečtiny.

    Podílel se na dohodě z roku 1818, která definovala 49. rovnoběžku jako hranici s Kanadou.

  7. Andrew Jackson

    Narodil se 15. března 1767 v oblasti Waxhaws na hranici mezi Severní a Jižní Karolínou, zemřel 8. června 1845 v Hermitage v Tennessee. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1829 do 4. března 1837, nominovala ho Demokratická strana.

    Před svoji politickou kariérou byl Andrew Jackson generálem a hrdinou války roku 1812, kdy proslul vítězstvím v bitvě u New Orleans. Jackson byl znám svou horkokrevnou povahou, kdy se zúčastnil několika soubojů. V jednom z nich byl zasažen kulkou, kterou ve svém těle nosil po zbytek života.

  8. Martin Van Buren

    Narodil se 5. prosince 1782 v Kinderhooku v New Yorku, zemřel 24. července 1862 v Kinderhooku v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1837 do 4. března 1841, nominovala ho Demokratická strana.

    Martin Van Buren byl prvním prezidentem, který se narodil jako občan USA – tedy po vyhlášení nezávislosti Spojených států amerických v roce 1776. Symbolicky tak představoval novou generaci amerických politiků, která nebyla zatížena vzpomínkami na britskou koloniální nadvládu. Jeho rodina nicméně byla holandského původu a Van Burenovým prvním jazykem byla holandština.

  9. William Henry Harrison

    Narodil se 9. února 1773 na Berkeley Plantation ve Virginii, zemřel 4. dubna 1841 v Bílém domě ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1841 do 4. dubna 1841, nominovala ho Strana Whigů.

    William Henry Harrison se do historie zapsal tím vůbec nejkratším funkčním obdobím. Do úřadu prezidenta nastoupil v na tu dobu vysokém věku 68 let. Při své inauguraci pronesl v chladném a deštivém počasí téměř dvouhodinový projev, přičemž si odmítal obléct kabát a klobouk. Krátce nato onemocněl a zemřel pouhých 31 dní po svém uvedení do úřadu. Jeho smrt měla za následek jasné vymezení funkcí viceprezidenta.

  10. John Tyler

    Narodil se 29. března 1790 v Charles City County ve Virginii, zemřel 18. ledna 1862 v Richmondě ve Virginii. V úřadě prezidenta byl od 4. dubna 1841 do 4. března 1845, nominovala ho Strana Whigů.

    John Tyler představoval první případ převzetí úřadu po smrti úřadujícího prezidenta. Do té doby nebyl stanovený jasný ústavní postup, jak se v takových případech zachovat. Tyler se rozhodl, že převezme úřad jako plnohodnotný prezident a nikoliv jen dočasný zástupce, čímž vytvořil důležitý precedens.

  11. James Knox Polk

    Narodil se 2. listopadu 1795 v Pineville v Severní Karolíně, zemřel 15. června 1849 v Nashville v Tennessee. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1845 do 4. března 1849, nominovala ho Demokratická strana.

    Během jeho funkčního období došlo k výraznému teritoriálnímu rozšíření, kdy USA získaly rozsáhlá území včetně Kalifornie, Nového MexikaArizony. James Knox Polk s Velkou Británií rovněž dojednal rozdělení oregonského území na 49. rovnoběžce, čímž splnil svůj slib rozšířit USA “od moře k moři”. Knox Polk zemřel pravděpodobně na choleru pouhých 103 dní po svém odchodu z funkce prezidenta.

  12. Zachary Taylor

    Narodil se 24. listopadu 1784 v Montebellu ve Virginii, zemřel 9. července 1850 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1849 do 9. července 1850, nominovala ho Strana Whigů.

    Zachary Taylor se stal druhým prezidentem USA, který zemřel přímo v úřadu. V průběhu oslav Dne nezávislosti v roce 1850 se pravděpodobně otrávil kontaminovanou vodou nebo zkaženým jídlem a náhle onemocněl. Zemřel po několikadenním utrpení.

  13. Millard Fillmore

    Narodil se 7. ledna 1800 v Summerhillu ve státě New York, zemřel 8. března 1874 v Buffalu v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 9. července 1850 do 4. března 1853, nominovala ho Strana Whigů.

    Nejvýznamnějším počinem jeho funkčního období bylo podepsání Kompromisu roku 1850. Jednalo se o balík pěti různých zákonů, které měly dočasně utišit rozkol mezi otrokářským Jihem a abolicionistickým Severem. Součástí Kompromisu byl i velmi kontroverzní Zákon o uprchlých otrocích, který Severu nařizoval vydávat uprchlé otroky zpět na Jih.

  14. Franklin Pierce

    Narodil se 23. listopadu 1804 v Hillsborough v New Hampshire, zemřel 8. října 1869 v Concordu v New Hampshire. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1853 do 4. března 1857, nominovala ho Demokratická strana.

    Krátce před svým nástupem do úřadu zažil Franklin Pierce tragédii v osobním životě, kdy při železniční nehodě zemřel jeho poslední žijící syn. Jeho smrt výrazně ovlivnila jeho samotného i manželku Jane. Rodinný smutek se odrazil v melancholii a pasivitě v průběhu úřadování.

  15. James Buchanan

    Narodil se 23. dubna 1791 v Cove Gap v Pensylvánii, zemřel 1. června 1868 v Lancasteru v Pensylvánii. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1857 do 4. března 1861, nominovala ho Demokratická strana.

    James Buchanan je jediným prezidentem USA v historii, který během svého života nevstoupil do manželství. Jeho na tu dobu atypický rodinný stav byl sice předmětem zvědavosti a různých spekulací, nicméně v tehdejší době se osobní záležitosti prezidenta neřešili tak intenzivně jako dnes.

  16. Abraham Lincoln

    Narodil se 12. února 1809 v Hardin County (dnes Larue County) v Kentucky, zemřel 15. dubna 1865 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1861 do 15. dubna 1865, nominovala ho Republikánská strana. Ve volbách 1864 nicméně kandidoval za Národní unionistickou stranu, koalici republikánů a válečných demokratů.

    Abraham Lincoln byl prvním zavražděným prezidentem USA. Atentát na něj spáchal herec a konfederační sympatizant John Wilkes Booth ve Fordově divadle ve Washingtonu. Jeho odkaz jakožto “Zachránce Unie” a emancipátora otroků nicméně zůstal zachovaný dodnes a Lincoln je obecně považován za jednoho z největších amerických prezidentů.

  17. Andrew Johnson

    Narodil se 29. prosince 1808 v Raleigh v Severní Karolíně, zemřel 31. července 1875 v Carter’s Station v Tennessee. V úřadě prezidenta byl od 15. dubna 1865 do 4. března 1869, nominovala ho Národní unionistická strana (koalice Republikánské strany a válečných demokratů).

    Andrew Johnson byl prvním americkým prezidentem, proti němuž byl spuštěn impeachment – tedy pokus o předčasné zbavení funkce v důsledku závažných obvinění. Johnson se v Kongresu dostal do ostrého konfliktu s radikálními republikány, kteří požadovali širší ochranu občanských práv.

    Když Johnson v rozporu se zákonem o úřadech odvolal ministra války Edwina Stantona, Sněmovna reprezentantů ho obžalovala. Při hlasování v Senátu chyběl jediný hlas, aby byl z funkce prezidenta odvolán.

  18. Ulysses Simpson Grant

    Narodil se 27. dubna 1822 v Point Pleasant v Ohiu, zemřel 23. července 1885 v Mount McGregoru v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1869 do 4. března 1877, nominovala ho Republikánská strana.

    Ulysses Simpson Grant byl veřejností vnímán jako vojenský génius a hrdina občanské války. Byl hlavním generálem Unie, který v roce 1865 přinutil Konfederaci ke kapitulaci. Poválečná veřejnost v něm díky jeho strategickým a logistickým schopnostem viděla zachránce národa.

  19. Rutherford Birchard Hayes

    Narodil se 4. října 1822 v Delaware v Ohiu, zemřel 17. ledna 1893 ve Fremontu v Ohiu. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1877 do 4. března 1881, nominovala ho Republikánská strana.

    Rutherford Birchard Hayes se do úřadu dostal po jedněch z nejvíce kontroverzních prezidentských voleb v americké historii. Lidové hlasování tehdy vyhrál demokrat Samuel J. Tilden, nicméně výsledky v několika státech byly zpochybněny.

    Volební komise nakonec přiřkla sporné hlasy Hayesovi výměnou za příslib, že budou z Jihu stažena federální vojska. V důsledku toho došlo ke zhoršení postavení afroameričanů v jižních státech.

  20. James Abram Garfield

    Narodil se 19. listopadu 1831 v Orange Township v Ohiu, zemřel 19. září 1881 v Elberonu v New Jersey. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1881 do 19. září 1881, nominovala ho Republikánská strana.

    James Abram Garfield vydržel ve funkci jen necelých sedm měsíců. Po necelých čtyřech měsících úřadování na něj na železniční stanici ve Washingtonu, D. C. spáchal atentát Charles J. Guiteau. Prezident Garfield zemřel po několikaměsíční infekci, které bylo z velké části způsobeno v té době neodbornou lékařskou péčí.

  21. Chester Alan Arthur

    Narodil se 5. října 1829 ve Fairfieldu ve Vermontu, zemřel 18. listopadu 1886 v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 19. září 1881 do 4. března 1885, nominovala ho Republikánská strana.

    Chester Alan Arthur se stal prezidentem USA po atentátu na Garfielda, v té době byl viceprezidentem pouhých šest měsíců. Arthur kladl velký důraz na modernizaci námořnictva, které bylo po Občanské válce velmi zastaralé. Začalo se tak s budováním nových ocelových plavidel, které položily základ po pozdější americké námořní síly.

  22. Grover Cleveland

    Narodil se 18. března 1837 v Caldwellu v New Jersey, zemřel 24. června 1908 v Princetonu v New Jersey. V prvním funkčním období sloužil od 4. března 1885 do 4. března 1889, nominovala ho Demokratická strana.

    V roce 1886 se Grover Cleveland v Modrém salonu Bílého domu oženil s o 27 let mladší Frances Folsomovou. Stal se tak prvním americkým prezidentem, který měl svatbu v prostorách Bílého domu.

  23. Benjamin Harrison

    Narodil se 20. srpna 1833 v North Bend v Ohiu, zemřel 13. března 1901 v Indianapolis v Indianě. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1889 do 4. března 1893, nominovala ho Republikánská strana.

    Benjamin Harrison byl vnukem devátého prezidenta USA Williama Henry Harrisona. Tato rodinná spojitost sice vzbuzovala zájem veřejnosti, Benjamin Harrison se nicméně snažil prosadit sám za sebe a nijak netěžit ze jména svého dědečka. Do historie se zapsal svým chladným a odtažitým projevem, který neměl natolik charismatické projevy jako někteří jeho předchůdci.

  24. Grover Cleveland

    Narodil se 18. března 1837 v Caldwellu v New Jersey, zemřel 24. června 1908 v Princetonu v New Jersey. V druhém funkčním období sloužil od 4. března 1893 do 4. března 1897, opět ho nominovala Demokratická strana.

    Grover Cleveland byl první americký prezident, který sloužil ve dvou prezidentských obdobích, která ale nebyla hned po sobě. Po prohře v prezidentských volbách v roce 1888 se do Bílého domu vrátil v roce 1893. Cleveland se uvádí jako 22. a 24. prezident USA, což způsobuje zmatky v celkovém číslování.

  25. William McKinley

    Narodil se 29. ledna 1843 v Niles v Ohiu, zemřel 14. září 1901 v Buffalu v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1897 do 14. září 1901, nominovala ho Republikánská strana.

    William McKinley patří mezi americké prezidenty, kteří zemřeli v důsledku atentátu. Na Světové výstavě v Buffalu v roce 1901 ho postřelil anarchista Leon Czolgosz, McKinley zemřel o několik dní později. Jeho smrt otevřela dveře do úřadu mladému a energickému viceprezidentovi Theodorovi Rooseveltovi.

  26. Theodore Roosevelt

    Narodil se 27. října 1858 v New Yorku, zemřel 6. ledna 1919 v Oyster Bay ve státě New York. V úřadě prezidenta byl od 14. září 1901 do 4. března 1909, nominovala ho Republikánská strana.

    Theodore Roosevelt byl vášnivý milovník přírody. Za jeho vlády vznikla celá řada národních parků, rezervací a přírodních památek, přispěl také k založení organizace U.S. Forest Service, která pečuje o federální lesy. V té době se jednalo o průkopnický přístup k ochraně přírodního bohatství. Na jeho počest vznikl národní park Theodora RooseveltaSeverní Dakotě.

  27. William Howard Taft

    Narodil se 15. září 1857 v Cincinnati v Ohiu, zemřel 8. března 1930 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1909 do 4. března 1913, nominovala ho Republikánská strana.

    William Howard Taft je jediný prezident, který se po konci svého funkčního období stal předsedou Nejvyššího soudu v USA (1921-1930). Z historického hlediska je tato kombinace funkcí jedinečná a poukazuje na fakt, že byl William Howard Taft více právník a soudce než politik v klasickém slova smyslu. Výrazný byl i svojí robustní postavou, když vážil přibližně 150 kg.

  28. Woodrow Wilson

    Narodil se 28. prosince 1856 ve Stauntonu ve Virginii, zemřel 3. února 1924 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1913 do 4. března 1921, nominovala ho Demokratická strana.

    Woodrow Wilson během 1. světové války nejprve dodržoval neutralitu, v roce 1917 se nicméně přiklonil na stranu Dohody a přivedl USA do války. Po vítězství se zasadil o vytvoření Společnosti národů, která měla předcházet dalším celosvětovým konfliktům.

    Wilson na konci svého funkčního období utrpěl mozkovou mrtvici a byl částečně paralyzovaný. V komunikaci s kabinetem ho zastupovala manželka Edith, což v posledních měsících úřadu vyvolávalo spekulace ohledně míry kontroly prezidenta nad vládou.

  29. Warren Gamaliel Harding

    Narodil se 2. listopadu 1865 v Blooming Grove v Ohiu, zemřel 2. srpna 1923 v San Franciscu v Kalifornii. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1921 do 2. srpna 1923, nominovala ho Republikánská strana.

    Vládnutí prezidenta Hardinga poznamenaly četné korupční skandály. Nejznámější z nich je Teapot Dome, kdy ministr vnitra Albert Fall nelegálně pronajal federální ropná ložiska soukromým společnostem výměnou za úplatky. Warren Gamaliel Harding sice nebyl do skandálů přímo zapojen, ale jeho reputaci významně uškodila špatná volba spolupracovníků.

  30. Calvin Coolidge

    Narodil se 4. července 1872 v Plymouth Notch ve Vermontu, zemřel 5. ledna 1933 v Northamptonu v Massachusetts. V úřadě prezidenta byl od 2. srpna 1923 do 4. března 1929, nominovala ho Republikánská strana.

    Calvinu Coolidgeovi se přezdívalo “Silent Cal”, neboť byl známý svoji málomluvností a zdrženlivostí. V průběhu úřadování prosazoval minimální zásahy vlády do ekonomiky, což sice z krátkodobého pohledu vedlo k prosperitě, ale nedostatečný dohled nad trhy se později promítl ve Velké hospodářské krizi. Po odchodu z úřadu prezidenta žil v ústraní a po necelých pěti letech zemřel.

  31. Herbert Clark Hoover

    Narodil se 10. srpna 1874 ve West Branch v Iowě, zemřel 20. října 1964 v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1929 do 4. března 1933, nominovala ho Republikánská strana.

    Před nástupem do funkce prezidenta byl Herbert Clark Hoover uznávaným důlním inženýrem a humanitárním pracovníkem. V průběhu 1. světové války zorganizoval masivní potravinovou pomoc Evropě, což mu přineslo významné světové renomé. Jméno 31. prezidenta USA nese známá Hooverova přehrada nedaleko Las Vegas.

  32. Franklin Delano Roosevelt

    Narodil se 30. ledna 1882 v Hyde Parku v New Yorku, zemřel 12. dubna 1945 ve Warm Springs v Georgii. V úřadě prezidenta byl od 4. března 1933 do 12. dubna 1945, nominovala ho Demokratická strana.

    Franklin Delano Roosevelt je jediným americkým prezidentem, který byl zvolen do čtyř funkčních období (1933, 1936, 1940 a 1944). Tato série vítězství odrážela důvěru národa v jeho vedení během krize a Druhé světové války. Po jeho smrti byl přijat 22. dodatek Ústavy, který omezil prezidentování na dvě funkční období. Roosevelt od roku 1921 trpěl obrnou a byl částečně paralyzován, což před veřejností z velké části skrýval.

  33. Harry S. Truman

    Narodil se 8. května 1884 v Lamaru v Missouri, zemřel 26. prosince 1972 v Kansas City v Missouri. V úřadě prezidenta byl od 12. dubna 1945 do 20. ledna 1953, nominovala ho Demokratická strana.

    Harry S. Truman krátce v srpnu 1945 (tedy jen pár měsíců po nástupu do funkce prezidenta) rozhodl o svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki, což přiblížilo konec Druhé světové války. Svým rozhodnutím na jedné straně zachránil mnoho amerických životů, na straně druhé to stálo život desetitisíce japonských civilistů a zahájilo to éru jaderného zbrojení.

  34. Dwight D. Eisenhower

    Narodil se 14. října 1890 v Denisonu v Texasu, zemřel 28. března 1969 ve Washingtonu, D.C. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1953 do 20. ledna 1961, nominovala ho Republikánská strana.

    Dwight D. Eisenhower působil během Druhé světové války jako velitel spojeneckých sil v Evropě. Velké uznání si vydobyl jako vrchní velitel spojeneckých vojsk při vylodění v Normandii v roce 1944, což výrazně přispělo k jeho výraznému vítězství v prezidentských volbách. Eisenhower prosazoval politiku odstrašování prostřednictvím jaderných zbraní.

  35. John Fitzgerald Kennedy

    Narodil se 29. května 1917 v Brookline v Massachusetts, zemřel 22. listopadu 1963 v Dallasu v Texasu. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1961 do 22. listopadu 1963, nominovala ho Demokratická strana.

    John Fitzgerald Kennedy se ve věku 43 let stal nejmladším zvoleným prezidentem USA, současně byl prvním katolíkem v úřadu. Kennedy zemřel v listopadu 1963 na následky atentátu, který se stal jednou z nejvíce diskutovaných událostí celé americké historie, kterou přiživuje i řada konspiračních teorií.

  36. Lyndon Baines Johnson

    Narodil se 27. srpna 1908 v Stonewallu v Texasu, zemřel 22. ledna 1973 v Stonewallu v Texasu. V úřadě prezidenta byl od 22. listopadu 1963 do 20. ledna 1969, nominovala ho Demokratická strana.

    Lyndon Baines Johnson prosazoval ambiciózní program zaměřený na odstranění chudoby a rasové nerovnosti z americké společnosti. Přijal zákony o občanských právech Civil Rights Act (1964) a Voting Rights Act (1965), zavedl Medicare a Medicaid, podporoval vzdělání a bydlení pro chudé.

    Jeho funkční období je nicméně spojeno i s eskalací války ve Vietnamu, kam poslal statisíce amerických vojáků. V důsledku vietnamského neúspěchu se rozhodl, že se nebude ucházet o druhé funkční období.

  37. Richard Milhous Nixon

    Narodil se 9. ledna 1913 v Yorba Linda v Kalifornii, zemřel 22. dubna 1994 v New Yorku. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1969 do 9. srpna 1974, nominovala ho Republikánská strana.

    Funkční období prezidenta Nixona výrazně poznamenala aféra Watergate, kdy došlo k vloupání do sídla Demokratické strany. V roce 1972 bylo odhaleno, že za ním stáli lidé napojení na prezidentskou kampaň Richarda Nixona. Následné vyšetřování dále odhalilo rozsáhlé zneužívání moci, korupci a pokusy o zahlazování stop a ničení důkazů.

    Tlak veřejnosti donutil Richarda Nixona nejprve zveřejnit nahrávky z Bílého domu, které prokazovaly jeho účast na zakrývání celé záležitosti. Když hrozilo, že Sněmovna reprezentantů a Senát Nixona odvolají, v srpnu 1974 raději na svoji funkci prezidenta sám rezignoval.

  38. Gerald Rudolph Ford

    Narodil se 14. července 1913 v Omaha v Nebrasce, zemřel 26. prosince 2006 v Rancho Mirage v Kalifornii. V úřadě prezidenta byl od 9. srpna 1974 do 20. ledna 1977, nominovala ho Republikánská strana.

    Gerald Rudolph Ford je stále jediný prezident USA, který se jím stal, aniž by se účastnil voleb na pozici prezidenta nebo viceprezidenta. Ford se nejprve v prosinci 1973 stal viceprezidentem, když na tuto pozici kvůli odhaleným daňovým únikům rezignoval Spiro Agnew. Následně se v srpnu 1974 stal prezidentem poté, co kvůli aféře Watergate rezignoval Richard Milhous Nixon.

  39. James Earl “Jimmy” Carter

    Narodil se 1. října 1924 v Plains v Georgii a dosud žije. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1977 do 20. ledna 1981, nominovala ho Demokratická strana.

    Za největší úspěch Jimmyho Cartera jsou považovány mírové dohody z Camp Davidu v roce 1978, kdy k jednacímu stolu přivezl Izrael a Egypt. Egyptský prezident Anwar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin tehdy podepsali první mírovou smlouvu mezi Izraelem a arabskou zemí.

  40. Ronald Wilson Reagan

    Narodil se 6. února 1911 v Tampico v Illinois, zemřel 5. června 2004 v Los Angeles v Kalifornii. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1981 do 20. ledna 1989, nominovala ho Republikánská strana.

    Ronald Wilson Reagan zastával tvrdý postoj vůči SSSR, který označoval za “Říši zla”. V průběhu svého funkčního období zahájil rozsáhlé zbrojní programy včetně Strategické obranné iniciativy, která vedla k oslabení Sovětského svazu a k postupnému konci studené války.

    V prvních měsících úřadu v roce 1981 byl na Reagana spáchán atentát, při kterém byl postřelen. Ze svých zranění se zotavil a získal si sympatie veřejnosti pro svoji odolnost a smysl pro humor.

  41. George Herbert Walker Bush

    Narodil se 12. června 1924 v Miltonu v Massachusetts, zemřel 30. listopadu 2018 v Houstonu v Texasu. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1989 do 20. ledna 1993, nominovala ho Republikánská strana.

    George Bush byl prezidentem v době rozpadu Sovětského svazu a pádu komunistických režimů ve východní Evropě. Reagoval na to klidně a pragmaticky, podporoval sjednocení Německa a s Gorbačovem uzavřen dohody o jaderném odzbrojení START I. Popularitu mu přineslo rychlé vítězství bez velkých ztrát ve Válce v Zálivu v roce 1991.

    Navzdory úspěchům v zahraniční politice v roce 1992 prohrál prezidentské volby s Billem Clintonem. Hlavní příčinou prohry byly domácí ekonomické potíže a nedodržení daňového slibu.

  42. William Jefferson “Bill” Clinton

    Narodil se 19. srpna 1946 v Hope v Arkansasu a dosud žije. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 1993 do 20. ledna 2001, nominovala ho Demokratická strana.

    Funkční období Billa Clintona bylo ve znamení výrazného hospodářského růstu, klesající nezaměstnanosti a vyrovnaného federálního rozpočtu. Clinton rozšířil NATO o státy střední a východní Evropy. Jeho pověst poškodila aféra se stážistkou Monicou Lewinskou, kdy se dopustil křivé přísahy a čelil impeachmentu.

  43. George Walker Bush

    Narodil se 6. července 1946 v New Haven v Connecticutu a dosud žije. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 2001 do 20. ledna 2009, nominovala ho Republikánská strana.

    Funkční období George W. Bushe definovaly teroristické útoky z 11. září 2001, v důsledku kterých zahájil válku proti terorismu. V roce 2001 nejprve schválil invazi do Afghánistánu a později v roce 2003 i do Iráku. Obě dvě války výrazným způsobem určily americkou zahraniční politiku počátkem 21. století.

    George Walker Bush je synem 41. prezidenta USA George Herberta Walker Bushe.

  44. Barack Hussein Obama

    Narodil se 4. srpna 1961 v Honolulu na Havaji a dosud žije. V úřadě prezidenta byl od 20. ledna 2009 do 20. ledna 2017, nominovala ho Demokratická strana.

    Barack Hussein Obama se stal prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických. Za jeho vlády byla přijata kontroverzní zdravotní reforma přezdívaná Obamacare, která rozšířila zdravotní pojištění na miliony do té doby nepojištěných Američanů. V Obamově funkčním období v květnu 2011 speciální jednotky zlikvidovaly vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina.

  45. Donald John Trump

    Narodil se 14. června 1946 v Queens v New Yorku a dosud žije. V prvním funkčním období prezidenta byl od 20. ledna 2017 do 20. ledna 2021, nominovala ho Republikánská strana.

    Donald John Trump je jedním z mála amerických prezidentů, který byl v okamžiku zvolení bez jakékoliv politické nebo vojenské praxe. Veřejnosti byl do té doby známý zejména jako podnikatel a mediální osobnost, v důsledku čehož byl považován za politického outsidera. Jeho zvolení do funkce prezidenta v roce 2016 ve značné míře odráželo nespokojenost části voličů s tradiční politikou.

  46. Joseph “Joe” Robinette Biden, Jr.

    Narodil se 20. listopadu 1942 ve Scrantonu v Pensylvánii a dosud žije. V úřadě prezidenta je od 20. ledna 2021 do 20. ledna 2025, nominovala ho Demokratická strana.

    Ve svých 78 letech se Joe Biden v roce 2021 stal do té doby nejstarším prezidentem při nástupu do funkce v historii USA. Překonal ho až o půl roku starší Donald Trump během svého druhého volebního období v roce 2025. Joe Biden získal své velké politické zkušenosti při dlouholetém působení v Senátu a během osmi let, kdy působil jako viceprezident v administrativě Baracka Obamy.

  47. Donald John Trump

    Narodil se 14. června 1946 v Queens v New Yorku a dosud žije. Druhé funkční období Donalda Trumpa běží od pondělí 20. ledna 2025, nominován byl opět Republikánskou stranou.

    Společně s Groverem Clevelandem je Donald Trump jediným americkým prezidentem, který byl sice zvolen dvakrát, avšak mezi dvěma funkčními obdobími zastával funkci někdo jiný.

Diskuze k článku (1)

Moc dík fakt super a všem co chtěj do usa tak přeju aby se tam dostali

Odpovědět

Přispějte svým dotazem nebo osobní zkušeností

Přidat komentář k článku

Než se na něco zeptáš, přečti si prosím článek a předchozí komentáře. Všechny nové příspěvky osobně kontroluji, reklamu, spam a sprosťárny hned mažu.

Nejlevnější půjčení auta v USA