Imigrační pohovor v USA: Zážitky a zkušenosti čtenářů

​ Petr Novák, aktualizováno 26.2.2023 pohovor s imigračním úředníkem, rady a zkušenosti

Na prvním letišti v USA musejí cestující absolvovat vstupní pohovor do USA s imigračním úředníkem. Nehraje přitom roli, jestli cestují na vízum, nebo na cestovní registraci ESTA. Pohovor je v naprosté většině případů zakončen povolením vstupu do země. V diskuzi níže najdete autentické zkušenosti a zážitky čtenářů z imigračního pohovoru.

Vaše zkušenosti s imigračním pohovorem v USA

Za každou vaši zkušenost se vstupním pohovorem v USA jsem moc rád. Psát je můžete do komentářů pod článkem, jen nezapomeňte napsat, o jaké letiště se jedná a kdy pohovor probíhal.

Informace o průběhu pohovoru, kladené dotazy a další rady najdete v článku imigrační kontrola v USA.

Níže uvedené komentáře čtenářů nebyly redakčně upraveny, text nevyjadřuje názor provozovatele webu. 😊

1. Tomáš, 3. listopadu 2022

   “Ahoj, v USA jsem byl nesčetněkrát (odhadem 20x). Vstupní pohovor se liší letiště od letiště. Rada pro všechny: Pokud nemáte nekalé úmysly a v USA hodláte dělat to, co přiznáváte v Estě tak vás vždycky pustí.

   Cestovatelům, co mají slabší angličtinu nebo je to pro ně psychická bariéra, která jim brání v cestě říkám toto : nebojte se toho, jezdí tam třeba Asiaté s nulovou znalostí jazyka na návštěvy k příbuzným a také projdou. Někde s Vámi budou celníci vtipkovat, někde vám dají typy na cestu. Někdy si nechají odvyprávět, co děláte doma za práci, ptají se na rodinu a pod.

   Lidé, které posílají na dodatečnou inspekci si vybírají podle kritérií ( třeba podle poslední navštívené země ) nebo podle nějakých vnitropolitických znaků rizik, které když splňujete tak máte smůlu. Ale i to se dá zvládnout.

   Nepříjemnou osobní zkušenost se vstupem do USA mám také. Při přejezdu hranice z Kanady zpět do USA. Cestovali jsme krásnou zapadlou venkovskou silnicí, která končila přechodem do USA. Celník nebo pracovník ICE, se mně zeptal, co tady dělám. ( What are you doing here ? ) Tak jsem mu začal vyprávět, co ještě chci v USA vidět ( letěli jsme za pár dní domů z NYC) ale on měl na mysli, co dělám v tom konkrétním místě. ( na jeho přechodu) ( Což jsem ze začátku nechápal).

   Řekl jsem mu, že chci vstoupit do USA. Na to mi odvětil, proč nejedu po dálnici. Jsem mu řekl pravdu, že jsem si fotil krajinu a kryté mosty a pod. a že jestli je pro mně problém ( jako pro cizince) překročit hranici tady, tak že se otočím a pojedu tam kam mi určí. To ho nasralo na tolik, že jsme tam strávili další půl hodinku. Celou dobu velmi nepříjemného výslechu je důležité zachovat klid odpovídat pravdivě. Ve finále mi zabavil chleba s máslem , kde jsme měli ještě papriku k svačině ( nesmí se převážet ) a my mohli pokračovat.

   Bylo to nepříjemné a od cestování mně to neodradilo. Celník technicky nedělal nic špatného . Prostě tam jezdí z 99% místní, tak ve mně jako v cizinci viděl hrozbu. Přeji všem hodně štěstí na lidi.”

2. Roman, 2. června 2021

   “2019 červen, let z Prahy do Chicaga, ESTA, 89 dní pobytu.

   Vystoupení z letadla, přístup na klasickou přepážku, kde vám seberou otisky.

   Pár rychlých otázek a vše OK, nicméně se úředníkovi nedařilo sejmout otisk mého pravého palce a tak asi po 6 minutách snažení procedil “what the fuck is wrong with you man”, a řekl mi ať jdu stranou a počkám. (nepodařilo se mi zjistit, zda to bylo předem připravené divadlo, či jestli skutečně nemohl sejmout otisk :D). Po pár minutách přistoupil z každé strany jeden policista, a byl jsem odveden do boční místnosti, kde čekalo cca 30 dalších lidí.

   Tzn. já jako bílý Kladeňák jsem byl dost vyplašen :D Po hodině čekání (nikdo mi nic neřekl) jsem si vytáhl telefon, že zavolám kamarádovi že další navazující let nestihnu, že nevím co se děje, a že se ozvu až to půjde. Nicméně 10 vteřin po vytažení telefonu z kukaně vyskočil policista a řekl mi, ať telefon okamžitě schovám jinak mi ho sebere, že se tam telefony používat nesmí.
   Po další hodině si konečně přišel policista, odvedl mě do boční kanceláře a začal cca 15minutový pohovor, klasické otázky.

   Kdo jste, kam cestujete, proč, co děláte v ČR, kdo zaplatil za vaší cestu, kde budete bydlet, kolik máte peněz, kolik máte na kartě. Poté jsem byl vyzván, ať tam nechám telefon a odemknu ho, za dalších 15 minut opět to samé kolečko a stejné otázky (asi zkoušel, jestli lžu a jestli se v tom zamotám). Poté mi byl telefon vrácen se slovy “nezapomeň, žádná práce v USA, pouze turismus”. A byl jsem propuštěn, nicméně pak to byla pohoda – už na mě čekala sympatická slečna a měla náhradní letenky, takže super. Nicméně! Přes Chicago už nikdy, pro jistotu.. :D”

3. Tonda, 20. února 2020

   “Připojím moji zkušenost z pohovorem z února 2020 na LAX. Po příletu, vystání fronty cca 30 min jsme se dostali ke kioskům (podruhé na ESTA).

   Po vyplnění info CBP, vyfotografování a sejmutí otisků nám to vytisklo lístečky a čekala nás další fronta cca 30 min na jejímž konci byli jen 3 pracovníci. Když jsem koukal tak ty lidi přede mnou docela dlouho grilovali tak jsem měl zase obavy.

   Když jsme přišli na řadu šli jsme všichni 3 najednou jen jsem mu podal 3 pasy, 3 lístečky z kiosku. On si to asi 10 sekund prohlížel, nepoložil nám žádnou otázku, na lístečky dal razítka (do pasu žádný nedal a lístečky si nechal) a popřál hezkou dovolenou. Tak jsem byl docela překvapený. Takže zase vše OK.”

4. Jirka, 30. srpna 2019

   “Byl jsem v NY loni v prosinci s manželkou a dcerkou na 5 dní. Imigrační pohovor proběhl na JFK, aníž bych zaznamenal, že o imigrační pohovor jde. Už při vstupu do jakési haly byl letištní pracovník, který neustále frontu směroval, rozděloval, popoháněl, naváděl, … tak, aby se nikde nevytvořila zácpa. Během cca 10 minut najednou stojím před úředníkem v uniformě, kolik mám peněz, na jak dlouho jedu, kde budu bydlet, jestli jsem poprvé. Na závěr mě požádal, abych přiložil prsty ke čtečce a obličej ke scanneru. Toť vše. Za dalších 5 minut jsme seděli v Uberu a za dalších 40 minut otevírali Air BnB v Bushwicku.”

5. “

   René, 24. června 2019

   Ahoj, letěli jsme z Vídně do LA 27.5. 2019 na třítýdenní roadtrip po parcích. Formulář pro celní deklaraci jsme v letadle nevypisovali. Na letišti jsou kiosky, kde se naskenuje pas, sejmou se otisky prstů a udělá fotka. Odpoví se na několik písemných otázek Yes/No (kdybych si tak vzpomněl na co se ptali :-).

   Ale bylo jich asi 5. Pokud jste pár (manželský, tak můžete jít k jednomu kiosku(organizátor u kiosků k tomu přímo i vyzývá). My byli tři, ale kamarád musel ke kiosku zvlášť. Pasy a otisky se skenují pro každého zvlášť. Pokud je zádrhel, tak tam je k dispozici ochotná pomoc. Z toho kiosku se vytiskne lístek a s tím se jde k imigračnímu úředníkovi. Pár opět dohromady.

   Úředník opět sejmul otisky a udělal fotky. Zeptal se akorát co máme v plánu v USA. Pak jsme ještě prošly kontrolou kufrů (rentgenem) a ptali se nás, zda máme jídlo (hlavně maso a zeleninu) – ukázal obrázky, zda něco z toho nevezeme. Sušené věci (tyčinky, čokoládky apod vůbec neřešil). Jo a ESTu chtěli vidět už na letišti ve Vídni při odbavení zavazadel.”

6. Jirka, 24. května 2018

   “Než jsem vyrazil do USA, hodně jsem pročítal všechny články a diskuze. Měl jsem obavu z pohovoru atd. Včera jsem se vrátil a ,musím říct, že byly zbytečné.

   Jinak obecně mě USA překvapilo ochotou lidí pomoci a slušností všech lidí, které jsme tam potkali, včetně řidičů na silnici aj. To samé i u úředníků na imigračním, žádné problémy. malinko mě zaskočil, že chtěl vytištěné potvrzení o ubytování. Náhodou jsem ho měl, ale povinnost to myslím není. Takže doporučuji si ho vytisknout, pokud tedy už předem víte, kde budete.

   Ukázal jsem jim první ubytování, které jsem měl přes Airbnb, protože jsem si objednával zbytek až v USA. Pak se zeptal na hotovost, kreditku, vyfotit, scan prstů a konec. Od výstupu z letadla za 10 minut hotovo. Možná jsme měli kliku, že tam zrovna nepřiletělo jiné letadlo – bylo ale něco málo po 14 hodině odpoledne, takže jsem se docela divil, že tam nikdo není. Přeji všem pohodovou dovču a Nebojte se :-) nikdo Vám hlavu neutrhne.

   PS: Sám mám pouze základní znalost AJ a nebyl většinou problém. Pokud bylo třeba něco složitějšího, mluvila raději dcera.”

7. Tomáš, 19. května 2018

   “Čerstvě imigrační v LA (společně s mojí ženou): nejprve malý papírový formulář strčen do ruky od personálu ještě v příletové chodbě, který jsme vyplnili (jeden společný pro oba).

   Poté všichni nahnáni k elektronickímu kiosku s obrazovkou (vyplňují všichni jednotlivě – několik otázek ANO-NE, automat. foto, otisky prstů) – vyjede jakýsi ticket (nám oběma s velkým křížkem), poté fronta asi 1,5 hod (všude neuvěřitelné množství asiatů), poté imigr. úředník – v uvolněném duchu (chtěl vidět ten pap. formulář i ten ticket) a položil několik otázek – kam jedem, kde bude první noc, zaměstnání ženy i moje a kolik máme hotovosti, znovu foto a otisky.

   Označkoval ten ticket a ten jsme odevzdali po vyzvednutí kufrů ještě dalšímu úředníkovi těsně před východem.”

8. Ivana, 18. května 2018

   “Ahoj, mám naprosto čerstvou zkušenost. Přistupovali jsme s kamarádkou k imigračnímu úředníkovi na JFK v NYC společně a nikdo se nás ani nepokoušel zastavit. Před námi byla skupinka asi pěti lidí a také šli společně (rodina to nebyla), takže asi záleží na úředníkovi. Kamarádka také neumí anglicky a já trochu. V podstatě nic nechtěli. Jen se zeptal, kdy se vracíme a razítko nám dal na 90 dní.”

9. Lucie, 8. dubna 2018

   “V roce 2015 jsem byla v USA poprvé, přiletěla jsem na JFK do New Yorku. Pohovor byl v pohodě, úředník vzal zároveň i mého přítele, ale musela jsem ho “ukecat”, protože společně můžou pouze rodinní příslušníci, manželé.

   Loni (2017) jsme v šesti lidech cestovali do L. A., s přítelem nás nejprve vyděsil lístek z automatu, neboť ostatní měli křížek přes fotku a my ne (nebo naopak? :) už si moc nevzpomínám). Na kontrolu jsme šli s partnerem opět společně, následovaly klasické otázky proč tu jsme, na jak dlouho, kam se chystáme. Naštěstí jsem měla vytištěné doklady od hotelů, auta a zpáteční letenku, což jsem úředníkovi hned ukázala a během chvilky jsme byli venku :)

   Zatím se mě nikdo neptal na práci, resp. zaměstnání. Za pár dní letíme zase, tentokrát do Chicaga, doufám, že cesta bude opět bezproblémová.”