Den 4: Brooklyn, Michael Jackson a Burger King

Po návratu z Washingtonu jsme byli kapánek unavení, a tak jsme si vyspávali až do desíti hodin. V plánu dne nebyl žádný velký výlet, snad jen jsme se chtěli jít podívat na Brooklyn Bridge, asi nejslavnější most v New Yorku. Stále nás trochu bolely nohy, takže jsme se k mostu přiblížili metrem linky 5. U stanice South Ferry zrovna probíhalo jedno z mnoha představení pouličních street dance skupin. Jeden z tanečníků na závěr saltem přeskočil hned šestici děcek; lidi ho za to sice odměnili bohatým potleskem, jakmile však mělo dojít na placení, dav se v tu ránu rozplynul.

den 4 brooklyn michael jackson a burger king Den 4: Brooklyn, Michael Jackson a Burger King

Zážitkem byli i všudypřítomní prodavači suvenýrů s Michaelem Jacksonem, který o pár dní dříve zemřel. Desítky různých triček, osušky, plakáty… američtí prodejci jsou pohotoví. Kdyby dnes zemřela Madonna, zítra již budou prodávat trička s ní. Nutno dodat, že smrt Jacksona byla v době naší návštěvy v USA tématem číslo jedna. Prakticky všechno ranní vysílání hlavních televizí mělo po celou dobu jeho pohřeb jako téma číslo jedna.

Z Brooklyn Bridge je nádherný výhled na celý Manhattan i Brooklyn. Most zdobí stovky a možná i tisíce podpisů turistů z celého světa, takže jsme popadli propisku (žádné permanentnější psadlo nebylo po ruce) a přidali i naše jména. Docela by mě zajímalo, jak dlouho na mostě vydrží, než vyblednou a přepíše je nějaký jiný světoběžník. Hned za mostem po levé ruce má svoje sídlo Watch Tower, magazín Svědků Jehovových. Ne, že bych byl jejich fanda, to rozhodně ne, ale podle velikosti hradu na tom nemohou být až tak špatně.

Po Brooklynu jsme pěšky prošli celou oblast kolem doků – sháněli jsme se totiž po obrovské zaoceánské lodi Queen Mary 2, kterou jsme viděli o dva dny dříve z trajektu k Soše svobody. Bohužel se nám jí nepodařilo najít – buď byla dobře schovaná, nebo spíše již odplula. Prošli jsme pořádný kus cesty, takových pět kilometrů to bylo stoprocentně, a tak jsme se rozhodli, že zpátky pojedeme autobusem. Čekáme tedy na zastávce na další spoj, když v tom k nám přijelo černé auto, z nějž na nás křičeli dva muži.

Prý že jsou policisté, jestli nepotřebujeme pomoct, načež nám ukázali své odznaky. I když to asi skutečně byli policisté, radši jsme jim s díky řekli, že je vše a v pořádku a čekáme na autobus. Ten přijel asi o deset minut později a my se konečně dostali z této ne úplně nejpříjemnější čtvrti pryč. Domů na Manhattan.

Tam jsme dorazili odpoledne okolo šesté, sedmé hodiny a hned jsem se vydal řešit další problém. Došlo pití. Nejkratší cesta byla do obchodu CVS/Pharmacy, který ležel hned přes ulici. Naštěstí jsem tam objevil opět třílitrovou firemní kolu, která byla z nabízeného zboží asi nejchutnější. Navíc stála pouze 1,65 dolarů, s zákazníckou kartou ještě téměř o dalších 60 centů méně. Zřízení zákaznícké karty stálo 1,50 dolarů a slevy se vztahovaly i na další produkty v obchodě, rozhodl jsem se jí tedy zřídit. Minimálně ze zvědavosti.

Chudák prodavačka byla docela (dost) mimo, když jsem jí začal diktovat, že jsem z České republiky. To jí nakonec stačilo, když jsem jí začal diktovat poměrně dlouhý název našeho českého městečka, telefonní číslo a emailovou adresu. Takže jsem asi první člen CVS/pharmacy Extra Care z České republiky. Jinak na amerických sámoškách se mi líbí ještě jedna věc – jakmile prodavačka zboží namarkuje, ihned ho balí do igelitové tašky. Spolu s penězmi na vrácení (či kreditkou) a účtenkou vám tak dá zabalené zboží v igelitových či papírových taškách.

Takže žízeň byla na několik dalších dní zažehnána, když se ozval hlad. A přišel čas na okušení dalšího emerického fast foodu, pro tentokrát jsme zvolili Burger King, který ležel naproti přes ulici od McDonaldu navštíveného o dva dny dřív. Z nabídky jsem si zvolil Triple Whopper Large, tedy trojitý hamburger, který se u nás neprodává. Pochutnal jsem si opravdu dobře, i když je to pořád jen hamburger s hranolkama. A půl litrem doktora Peppera, který se u nás téměř neprodává. Celkově na mne BK působil o dost lépe, než konkurenční McDonalds.

S nacpanými břichy jsme se dokázali už jen dovalit domů a natáhnout na postel k televizi. Na jednom z kanálů zrovna běžela Kriminálka New York (CSI: NY). A byl to zvláštní cool pocit v ní sledovat třeba Brooklyn Bridge, po kterém jsme chodili o pouhých pár hodin dřív a ty samé mrakodrapy jako v seriálu vidět i z okna pokoje. Na americkém televizním vysílání mě zaujalo hned několik věcí:

  • Na jedné z televizních stanic v podvečer vysílají i u nás kdysi velmi populární soutěže – Riskuj (v USA se jmenuje Jeopardy) a Kolotoč (Wheel of Fortune). Takže jsem si takhle v Americe zavzpomínal na Jana Rosáka a Pavla Poulíčka.
  • Další zajímavostí je fakt, že po skončení TV pořadu na něj (až na výjimky) okamžitě navazuje další pořad. S reklamními spoty, jako u nás, se zde v tomto čase prakticky nesetkáváme a pořad tak začíná téměř na sekundu přesně, jak je deklarován v televizním programu. Reklamní spoty jsou pak nasekány v poměrně častých intervalech uvnitř pořadu. Že by inspirace pro české televize?
  • Jinak americké reklamy jsou poměrně nudné. V Česku se v nich velmi často sektáme s vtipem a nápaditostí – americké reklamy hrají mnohem víc na city a zpravidla by se daly popsat větou Jestli si nekoupíte náš pravý indický pepř – nejlepší na světovém trhu a o 135 % kvalitnější než ten od firmy Spicies, do pár měsíců umřete. Hlavní hrdinkou tohoto typu reklamy je pak supersladká a roztomilá 6letá kuchařka, která pomáhá mamince v kuchyni.
  • V reklamách také velmi často vystupují populární celebrity a sportovci, jejichž doba největší slávy skončila před desítkami let. Hollywoodští herci tak v reklamách propagují to nejlepší pojištění aut na světě a bývalí hráči profi ligy amerického fotbalu preparát na klouby, po kterém omládnou o třicet let. 
  • Na rozdíl od naší republiky v USA existují stovky a stovky rozdílných kanálů. Na pokoji jsme jich měli k dispozici okolo pěti set a nechyběly mezi nimi třeba ty specializované na televizní soutěže, aukce přes televizi nebo kanál vyhrazený speciálně pro fanoušky Druhé světové války.

Podobné články

Vy jste k tomu napsali…

Ahoj, Triple Whopper se u nás taky prodává, jen už se jim nevešel na vývěsky. ;) A klidně si můžeš dát i čtveritýho nebo víc, je to dycky +20Kč za maso navíc.

No vidíš, díky za novinku, to jsem nevěděl. :)

Máš dotaz nebo vlastní zkušenost s tématem článku?

Tak v tom případě se nestyď se a zapoj se do diskuze! Čtenáři každou radu i jakoukoliv zkušenost ocení. Pokud máš nějaký dotaz, pročti si odpovědi na nejčastější otázky před cestou do USA, třeba tam rychle najdeš pomoc. Jo a v komentářích si všichni tykáme. :)