Na třetí den jsme si naplánovali výlet do hlavního města Spojených států. Galerie ano jednoho z nás moc neberou, takže den bude tak akorát. Do Washingtonu jsme vyrazili s Megabusem, to je nízkonákladový autobusový dopravce, kdo ho neznáte. Za v přepočtu 200 Kč jsme pořídili zpáteční jízdenku a exkluzivní místa na předních sedačkách horní paluby dvoupatrového autobusu.
Bílý dům, dveře dokořán
Autobus měl odjíždět o půl druhé ráno, ale měl pár minut zpoždění, což nám hrálo do karet. Do newyorské Penn Station poblíž slavné Madison Square Garden jsme dorazili jen s tříminutovou rezervou, poslední lidi akorát nastupovali do modrého dvoupatráku. Ten byl zaplněný tak ze dvou třetin, bez problémů jsme si mohli zabrat dvousedačku a trochu se na pětihodinové cestě prospat.
Do Washingtonu na parkoviště, které slouží jako zastávka Megabusu, jsme dorazili v půl sedmé ráno. Ještě bylo chladno a město se teprve probouzelo. V malém obchůdku jsme koupili mapu města a vydali se pěšky směrem k Ministerstvu financí a Bílému domu. Tam zrovna probíhal den otevřených dveří a bylo možné zajít k Obamovým na návštěvu. K naší smůle bylo třeba účast nahlásit se šestiměsíčním předstihem, a tak z návštěvy Bílého domu byla jen rychlá prohlídka Oválné pracovny.
Dobře, trochu přeháním. Do Bílého domu jsme se samozřejmě nepodívali.
Po National Mall jsme došli až k nejvyšší stavbě ve městě, 169 metrů vysokému Washingtonově monumentu. Vstupenky na jeho prohlídku jsou zdarma, a tak byly rychle rozebrané. První dostupné byly k dispozici až na šestou hodinu večerní, ale co se dá dělat. Výhled na Washington z nejvyšší budovy ve městě si nemůžeme nechat ujít.
Česká republika? Co to je?
Času bylo habaděj, a tak jsme se vydali k další ikoně Washingtonu, Kapitolu. Cestu po National Mall lemuje nekonečná řada muzeí a knihoven. Tedy ve skutečnosti má něco přes asi dva kilometry, ačkoliv se zdá mnohem méně.
Pozítří je Den nezávislosti, kdy má Barack Obama pronést právě u Kapitolu projev, a tak jsou přípravy v plném proudu. Kapitol obkličují vojáci a policisté, nacvičují se evakuace a psi čmuchají po okolí hledajíc výbušniny. A do toho se staví obrovské pódium. Nás přepadl hlad, a tak jsme se zastavili v zářivě žlutém stánku na americké národní jídlo. Polský hot dog vyrobený v Mexiku, v Americe prodaný Vietnamcem a snězený sebrankou z Česka.
Po vydatné dávce kalorií a náloži cholesterolu jsme se vydali hledat poštu. Hledali jsme tak dlouho, až jsme našli hned tu největší v celém Washingtonu. Tím párkem v rohlíku se z nás stali asi trošku Američani, protože pošťačka nás na chodbě zastavila, že si určitě jdeme zažádat o cestovní pas. Američani o něj skutečně žádají na poště. My jsme naopak překvapili pošťáka za přepážkou s žádostí o známky na pohledy do Česka. Evidentně o naší zemi slyšel poprvé, ale situaci nepodcenil, a na každý pohled nám raději dal čtyři rozměrné samolepící známky.
Fotka s Obamou
Kolem šesté jsme se vydali k Washingtonově monumentu. K oknům až u samotné špičky monumentu jezdí výtah, žádné vybíhání schodů se nekonalo. Výhled na město plné úřadů, ministerstev a ambasád je fantastický, fotit je možné zcela bez problémů.
Po prohlídce jsme se vydali na autobus zpět do New Yorku, když začalo vydatně pršet. Trhovci bleskurychle vyměnili trička za deštníky a my se schovali v obřím Obamastore. Velký obchod nabízel suvenýry s prezidentem Barackem Obamou, kromě obligátních triček, plakátů a čepic byly na regálech vyskládány vlaječky, sošky, košile či saka. Za deset dolarů bylo se bylo možné s kartonovým Barackem vyfotit před jeho prezidentským pultíkem.
Nedovedu si představit, že by u nás takový fanshop měl Václav Klaus.
Déšť ustal a my se mohli vydat na autobus. Washingtonské ulice často nesou název jednotlivých amerických států, tak jsme vytáhli mapu a hledali nejkratší cestu. Jednou z dobrých vlastností Američanů je enormní ochota pomoct. Tak jsme mapu schovali zpět do batohu a dali na rady jednoho z mnoha místních, jenž nás navedl. Co naplat, že špatným směrem, naštěstí byla mapa stále v batohu.
K autobusu jsme dorazili akorát, dokonce se nám podařilo ulovit dvousedačky, navíc v prvních řadách horního patra. Na Megabus nedám nikdy dopustit, jízdenky za pár dolarů a v autobuse zásuvky i wifi zdarma. Zpět do New Yorku jsme odjeli ve 21:45 a dorazili do něj o půl druhé ráno.
Pro většinu lidí by asi takto krátký výlet do Washingtonu nedával smysl, nicméně pro nás to byla ideální volba. A vůbec pro každého, kdo netráví dlouhé hodiny v muzeích a galeriích.
2. července 2009
- Den 1 – Teroristi s šiškou uheráku
- Den 2 – Lower Manhattan a Socha svobody
- Den 3 – Washington, D. C. a Obamastore
- Den 4 – Brooklyn, Michael Jackson a Burger King
- Den 5 – Coney Island, Chinatown a Brighton Beach
- Den 6 – Times Square, Central Park a česká hospoda
- Den 7 – Zábavní park Six Flags Great Adventure
- Den 8 – Pátá Avenue, metro a nádraží Grand Central
- Den 9 – Kriminálka New York živě
Přispějte svým dotazem nebo osobní zkušeností